12

Obama versus Obamacare

NEW YORK – Americkému zákonu o ochraně pacientů a dostupné péči, erbovní reformě zdravotnictví prezidenta Baracka Obamy z roku 2010, se podařilo rozšířit pojistné krytí na miliony Američanů, kteří by jej jinak neměli. A oproti výstrahám kritiků nezvýšil zdravotnické výdaje; vlastně je jistá naděje, že výdajová křivka by se mohla konečně začít stáčet směrem dolů.

Jestli však systém známý jako „Obamacare“ úspěšně oseká přehnaně vysoké výdaje na zdravotní péči, není zaručené. Bude záležet na dalších politikách Obamovy administrativy, zejména v oblasti, u které se může zdát, že s věcí nesouvisí: v probíhajících diskusích Spojených států s Indií o duševním vlastnictví. A právě tady to vypadá, jako by se Obama, pod vlivem mocné americké farmaceutické lobby rozhodl podkopat svou vlastní erbovní reformu.

Čím dál větší díl amerických zdravotnických výloh tvoří farmaceutické výdaje. Ostatně jako podíl HDP se náklady na léky na předpis za pouhých dvacet let téměř trojnásobily. Snížení zdravotnických výdajů tak vyžaduje větší míru soutěživosti ve farmaceutickém průmyslu – tedy umožnit výrobu a distribuci generických léčiv. Obamova administrativa namísto toho usiluje o obchodní dohodu s Indií, která by oslabila konkurenci generických léků, takže by si kvůli ní miliardy lidí v Indii i jinde nemohly dovolit životně důležité léky. Nejedná se o nezamýšlený důsledek jinak dobře míněné politiky; jedná se o explicitní cíl obchodní politiky USA.

Významné nadnárodní farmaceutické společnosti už dlouho vynakládají síly na zablokování generické konkurence. Multilaterální přístup, využívající Světovou obchodní organizaci, se však ukázal jako méně efektivní, než doufaly, a proto se teď pokoušejí cíle dosáhnout prostřednictvím bilaterálních a regionálních dohod. Aktuální vyjednávání s Indií – předním zdrojem generických léků pro rozvojové země – je stěžejní součástí této strategie.