8

Pracovní místa: Obama versus Romney

BERKELEY – Spojené státy právě završily třetí rok hospodářského zotavení, ale míra nezaměstnanosti zůstává nad osmi procenty a existují znepokojivé známky zpomalení. Není tedy překvapením, že se pracovní místa stala velkým tématem prezidentské kampaně – a také že oba kandidáti mají velmi odlišné představy o podpoře zaměstnanosti.

Prezident Barack Obama navrhl loni na podzim Zákon o amerických pracovních místech (AJA), což je balík fiskálních opatření v objemu 450 miliard dolarů, zaměřených na tvorbu pracovních míst. AJA dosahoval celkové hodnoty zhruba 3% HDP a měl vstoupit v platnost v roce 2012, přičemž by rychle podpořil zaměstnanost a pojistil americké zotavení vůči globálním protivětrům. Většina jeho opatření se v minulosti těšila podpoře obou velkých stran, přibližně 56% celkových nákladů činily daňové škrty a celý balík se měl zaplatit v rámci Obamova dlouhodobého plánu snižování deficitu.

Několik nezávislých ekonomů dospělo k závěru, že Obamův plán by v letech 2012-2013 výrazně pozvedl trh práce. Dva z nejuznávanějších amerických prognostiků dokonce předpověděli, že AJA by v roce 2012 zvýšil počet pracovních míst o 1,3-1,9 milionu a do konce roku 2013 o více než dva miliony. Také nestranický Kongresový rozpočtový úřad (CBO) zjistil, že většina opatření AJA se řadí na přední příčky rozpočtové efektivity, měřené jako počet pracovních míst vytvořených v letech 2012-2013 na dolar rozpočtových nákladů.

Republikáni v Senátu však zmařili AJA obstrukcemi a také republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů nepřipustila hlasování o návrhu. Mitt Romney, současný prezidentský kandidát Republikánské strany, napadl plán jako „pouhý stimul“, který by „nalil sklenici benzinu na řeřavé uhlíky“ zotavení. Nakonec se Obamovi s podporou průzkumů veřejného mínění, které jeho plán schvalovaly, podařilo částečně prosadit dvě politiky AJA: snížení daní z mezd zaměstnanců o jednu třetinu (Obama navrhoval jednu polovinu) a rozšíření dávek v nezaměstnanosti zhruba o 60% toho, co doporučoval.