26

Ohlédnutí za Barackem

BASILEJ – Každé hodnocení osmiletého působení Baracka Obamy ve funkci prezidenta USA by mělo začít na začátku: u jeho první inaugurace, 20. ledna 2009. Ekonomika USA byla ve stavu volného pádu: finanční trhy se zadřely, HDP se smršťoval a zaměstnanost hroutila, každý měsíc mizelo zhruba 800 000 pracovních míst. Zároveň probíhaly dvě chybně promyšlené a špatně vedené zahraniční války.

Krátce, Obama při vstupu do úřadu čelil nepříznivějším podmínkám než jiní nastupující prezidenti za mnoho desetiletí před ním. Pravda, Franklin D. Roosevelt zdědil Velkou hospodářskou krizi a Abraham Lincoln se ujal moci, když propukla občanská válka. Ale kdo další vkročil do Bílého domu tváří v tvář krizi jak v hospodářství, tak v národní bezpečnosti?

Aby překonal hospodářskou krizi, Obama spustil fiskální stimulaci a záchranné programy pro finanční soustavu a automobilový průmysl – politiky, které doplnily a upevnily rázné a novátorské měnové uvolňování Federálního rezervního systému USA. Republikáni se téměř jednohlasně postavili proti stimulaci. Téměř všichni kritizovali záchranné programy a naléhali na Obamu, aby banky a automobilky buď znárodnil, nebo je nechal zkrachovat.

Navzdory všemu se Obamově vládě podařilo zdárně jít střední cestou. Recese skončila v červnu 2009 – což byl úspěch, za nějž se administrativě nedostalo dost uznání, navzdory zřetelnosti tohoto obratu. V posledním čtvrtletí roku 2008 se hospodářský výstup propadl o ohromujících 8,2 % ročně. Téměř okamžitě po zavedení stimulačního programu však propad výstupu a úbytky zaměstnanosti prudce zpomalily. Dna bylo dosaženo v červnu 2009, v dalším čtvrtletí už se růst výstupu vyhoupl do kladné oblasti.