BASILEJ – Každé hodnocení osmiletého působení Baracka Obamy ve funkci prezidenta USA by mělo začít na začátku: u jeho první inaugurace, 20. ledna 2009. Ekonomika USA byla ve stavu volného pádu: finanční trhy se zadřely, HDP se smršťoval a zaměstnanost hroutila, každý měsíc mizelo zhruba 800 000 pracovních míst. Zároveň probíhaly dvě chybně promyšlené a špatně vedené zahraniční války.
Krátce, Obama při vstupu do úřadu čelil nepříznivějším podmínkám než jiní nastupující prezidenti za mnoho desetiletí před ním. Pravda, Franklin D. Roosevelt zdědil Velkou hospodářskou krizi a Abraham Lincoln se ujal moci, když propukla občanská válka. Ale kdo další vkročil do Bílého domu tváří v tvář krizi jak v hospodářství, tak v národní bezpečnosti?
Aby překonal hospodářskou krizi, Obama spustil fiskální stimulaci a záchranné programy pro finanční soustavu a automobilový průmysl – politiky, které doplnily a upevnily rázné a novátorské měnové uvolňování Federálního rezervního systému USA. Republikáni se téměř jednohlasně postavili proti stimulaci. Téměř všichni kritizovali záchranné programy a naléhali na Obamu, aby banky a automobilky buď znárodnil, nebo je nechal zkrachovat.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Joseph S. Nye, Jr.
considers how China undermines its own soft power, traces the potential causes of a war over Taiwan, welcomes Europe’s embrace of “smart” power, and more.
Around the world, people increasingly live with the sense that too much is happening, too fast. Chief among the sources of this growing angst are the rise of artificial intelligence, climate change, and Russia's war in Ukraine – each of which demands urgent attention from policymakers and political leaders.
calls attention to the growing challenges posed by AI, climate change, and the war in Ukraine.
BASILEJ – Každé hodnocení osmiletého působení Baracka Obamy ve funkci prezidenta USA by mělo začít na začátku: u jeho první inaugurace, 20. ledna 2009. Ekonomika USA byla ve stavu volného pádu: finanční trhy se zadřely, HDP se smršťoval a zaměstnanost hroutila, každý měsíc mizelo zhruba 800 000 pracovních míst. Zároveň probíhaly dvě chybně promyšlené a špatně vedené zahraniční války.
Krátce, Obama při vstupu do úřadu čelil nepříznivějším podmínkám než jiní nastupující prezidenti za mnoho desetiletí před ním. Pravda, Franklin D. Roosevelt zdědil Velkou hospodářskou krizi a Abraham Lincoln se ujal moci, když propukla občanská válka. Ale kdo další vkročil do Bílého domu tváří v tvář krizi jak v hospodářství, tak v národní bezpečnosti?
Aby překonal hospodářskou krizi, Obama spustil fiskální stimulaci a záchranné programy pro finanční soustavu a automobilový průmysl – politiky, které doplnily a upevnily rázné a novátorské měnové uvolňování Federálního rezervního systému USA. Republikáni se téměř jednohlasně postavili proti stimulaci. Téměř všichni kritizovali záchranné programy a naléhali na Obamu, aby banky a automobilky buď znárodnil, nebo je nechal zkrachovat.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in