0

Nejtěžší rozhodnutí Obamu teprve čekají

TEL AVIV – Bylo jen přirozené, že Barack Obama – prezident, jehož zvolení bylo jednou z nejpřevratnějších událostí v amerických dějinách – naplní prvních sto dní v úřadu závratně rychlou a všeobjímající agendou. Dnešní doba zkoušek a otřesů po takové odvaze volá. Oslnivě energický a sebevědomý Obama si stanovil gigantický úkol přetvořit americkou ekonomiku a napravit porouchaný a nefunkční mezinárodní systém.

Zejména v Obamově domácí politice – charakterizované posunem k sociálně-demokratičtější daňové soustavě a všeobecné zdravotní péči – je možná ideologický drajv nového prezidenta nejlépe patrný. Důraz na snižování sociálních nerovností se však příliš neslučuje s hluboce individualistickým étosem Ameriky a snaha „poevropštit“ podstatu společenské smlouvy mezi státem a jeho občany by mohla narazit na ústavní principy amerického systému.

Pokud jde o záchranu kolabující americké finanční soustavy, chová se Obama mnohem více intervencionisticky než kterákoliv evropská vláda. Škobrtavé české předsednictví EU vyjádřilo projednou celoevropský konsensus, když označilo Obamův astronomický finanční stimul za „cestu do pekel“. Bezpříkladná exploze amerického fiskálního deficitu zvyšuje riziko vysoké inflace v budoucnu – což je přesně scénář, jemuž se Evropané chtějí za každou cenu vyhnout.

Obamova zahraničně-politická agenda není o nic méně smělá než jeho domácí počínání. Po osmi letech amerického unilateralismu, který za sebou zanechal rozbitou transatlantickou alianci, resuscitoval strašáka studené války s Ruskem a připustil sklouznutí Blízkého východu do zkázonosné politiky, je Obamova injekce nového myšlení do endemických problémů mimořádně vítaná.