CAMBRIDGE – Prezident USA Barack Obama za posledních 12 měsíců zaznamenal sérii zahraničněpolitických triumfů. Jedním, jemuž se oproti ostatním dostalo méně pozornosti, bylo prosincové schválení legislativy k reformě Mezinárodního měnového fondu, po pěti letech obstrukcí Kongresu USA. Až se 15. až 17. dubna MMF sejde ve Washingtonu na svých výročních zasedáních, měli bychom se na chvíli zastavit, abychom si význam tohoto úspěchu vychutnali. Vždyť kdyby Spojené státy nechaly uplynout další rok bez ratifikace reformy kvót MMF, v zásadě by klíče ke kapitánskému můstku globální ekonomiky předaly Číně.
Reforma MMF byla zásadní: bylo nezbytné aktualizovat rozložení měnových příspěvků a hlasovacích práv mezi členské země, aby odrážely posuny globální ekonomické moci v posledních desetiletích. Konkrétně rozvíjející se ekonomiky jako Brazílie, Čína a Indie získaly významnější úlohu, převážně na úkor zemí Evropy a Perského zálivu.
Přesvědčit lídry ostatních zemí G20 k souhlasu s reformou se Obamovi podařilo na summitu v Soulu roku 2010. Následné schválení dohody mělo být pro americký kongres bezproblémové, jelikož nezvyšuje finanční závazky Ameriky ani neruší její hlasovací nadvládu. Ještě důležitější je, že reforma pro USA představovala jedinečnou příležitost projevit globální vůdcovství připuštěním skutečnosti, že stávající mezinárodní řád se musí přizpůsobit měnící se dynamice ekonomické moci.
CAMBRIDGE – Prezident USA Barack Obama za posledních 12 měsíců zaznamenal sérii zahraničněpolitických triumfů. Jedním, jemuž se oproti ostatním dostalo méně pozornosti, bylo prosincové schválení legislativy k reformě Mezinárodního měnového fondu, po pěti letech obstrukcí Kongresu USA. Až se 15. až 17. dubna MMF sejde ve Washingtonu na svých výročních zasedáních, měli bychom se na chvíli zastavit, abychom si význam tohoto úspěchu vychutnali. Vždyť kdyby Spojené státy nechaly uplynout další rok bez ratifikace reformy kvót MMF, v zásadě by klíče ke kapitánskému můstku globální ekonomiky předaly Číně.
Reforma MMF byla zásadní: bylo nezbytné aktualizovat rozložení měnových příspěvků a hlasovacích práv mezi členské země, aby odrážely posuny globální ekonomické moci v posledních desetiletích. Konkrétně rozvíjející se ekonomiky jako Brazílie, Čína a Indie získaly významnější úlohu, převážně na úkor zemí Evropy a Perského zálivu.
Přesvědčit lídry ostatních zemí G20 k souhlasu s reformou se Obamovi podařilo na summitu v Soulu roku 2010. Následné schválení dohody mělo být pro americký kongres bezproblémové, jelikož nezvyšuje finanční závazky Ameriky ani neruší její hlasovací nadvládu. Ještě důležitější je, že reforma pro USA představovala jedinečnou příležitost projevit globální vůdcovství připuštěním skutečnosti, že stávající mezinárodní řád se musí přizpůsobit měnící se dynamice ekonomické moci.