A shop assistant fills the shelves with dairy products SIMON MAINA/AFP/Getty Images

Uvedení výživy zpět na menu Putting Nutrition Back on the Menu

BRASILIA – Lidská výživa získává pro vědu na důležitosti. Jistě, staletí vědeckých výzkumů byla zasvěcena zabezpečení, že je produkován dostatek jídla pro rostoucí populaci. Ale se vzestupem obezity a dietou souvisejícími chorobami, a hladem a podvýživou postihujícími více lidí než kdy dřív, se vědci soustředí nejen na to jak nasytit planetu, ale také čím ji nasytit.

Exclusive insights. Every week. For less than $1.

Learn More

Jako biolog jsem se na jídlo a dietu podíval z evoluční perspektivy. Jednoduše řečeno, strava se rozvíjí v souladu s organismem, který ji konzumuje. Vezměme si prosté jablko. Sama o sobě není fruktóza tohoto ovoce vyloženě zdravá, a když ho jíme ve velkém množství, zvyšuje riziko diabetu, srdečních chorob a dalších nepřenosných onemocnění. Ale pokud jsou tyto ovocné cukry tráveny společně s jeho vlákninou, zpomaluje se absorpce fruktózy v těle a ovoce je metabolicky zdravější. Prostřednictvím tohoto mechanismu se stává jablko – stejně jako většina ovoce a zeleniny – dokonalým jídlem.

Stejná logika funguje u naší diety. Napříč historií byla jídla tvořena a upravována kombinováním chutí, barev a nutričních hodnot, zatímco jídelníček dospíval rozdílně v rámci rodin, kultur a společenství. Po většinu času však naši předci vybírali stravu podle jejího zdravotního přínosu. Nezdravý jídelníček měl obvykle krátkou trvanlivost.

Dnes se však zdá, že špatná strava má vytrvalejší pozici. Přírodní a nezpracovaná strava je nahrazována hotovými a zpracovanými potravinami. Tento trend směrem k předpřipravené, mikrovlně upravitelné pohodlnosti vedl k rozkladu regionálně specifických diet a vytvořil homogennější – a nezdravý – globalizovaný jídelní lístek, který je spojovaný s obezitou, diabetem, hypertenzí a kratšími životy.

Část tohoto posunu je nevyhnutelná; způsob, jakým je jídlo produkováno, nakupováno a konzumováno, má co dočinění s tím jak a kde žijeme. V mnoha zemích byla kombinace větších, hustších městských oblastí spolu s rychle stárnoucí populací důvodem pro změny v potravinářské výrobě a distribučních systémech. Bohužel mělo mnoho z těchto úprav negativní dopad na kvalitu potravy.

Naštěstí probíhají globální snahy o to, aby lidstvo jedlo lépe. OSN vyhlásilo 2016-2025 “Dekádou akce pro výživu,” a Udržitelné rozvojové cíle OSN nabádají ke komplexní strategii ke zlepšení zdraví, ukončení hladu a prosazování udržitelného zemědělství. Tyto mezinárodní kampaně přišly uprostřed rostoucího poznání v privátním sektoru, že řešení výživových nedostatků může být dobré pro business. Kupříkladu prostřednictvím místních zemědělských kolektivů a regionálních potravních řetězců se drobní inovátoři snaží obnovit variabilitu našeho jídelníčku.

Globální summity a regionální závazky jsou však pouze částí řešení. Pokud má být světové stravovací návyky změněny, jsou zapotřebí alespoň tři urgentní opatření.

Zaprvé, lidé a politici musí správně definovat, co znamená “výživa.“ Lidé příliš často spojují studii “výživy“ s výzkumem “živin.“ Toto nedorozumění však může posunout konzumenty směrem nežádoucím potravním trendům, jako jsou diety, které nahrazují přírodní potravu suplementy, prášky a dalšími produkty. Zlepšení výživy znamená něco zcela jiného: vyrovnávání příjmu kvalitních potravin s potřebami lidského těla.

Zadruhé, je třeba řešit zaujatost ve výzkumu o potravinách. Ekonomické zájmy, které upřednostňují masovou produkci jídla oproti té lokální, zkreslují agendu výzkumu. Obnovení nezávislosti pro výživovou vědu je rozhodující pro pomoc spotřebitelům a politikům provádět lepší výběr potravin.

No a konečně, zlepšení výživy vyžaduje změnu chování, politiky a přístupu k potravinám. To se možná zdá zřejmé, ale lidé z velké části zapomněli na vazbu mezi jejich zdravím a tím, co jedí. Moderní zabezpečení potravin není otázkou produkce jídla v nadbytku; svět ví, jak toho dosáhnout. Spíše je výzvou dneška najít rovnováhu mezi tím co je zdravé a co je moderní. Diety budoucnosti, stejně jako spotřeba minulosti, musí být reorganizovány v souladu s přírodními zdroji. To znamená posilování, nebo dokonce přetváření jídelních distribučních systémů tak, že producenti a dodavatelé mohou konzumentům posloužit zdravějším způsobem.

Během této éry industrializované výživy se lidé zatoulali daleko od jídelního stolu jejich předků. Má vize pro chutnější, zdravější svět znamená obnovit jídlo jakožto společenské pojítko; mít dostatek času na produkci kvalitnějšího jídla; volit moudře ingredience pro jídla, která vaříme; a užívat si jídlo ve společnosti ostatních. Nejpodstatnější je, že to znamená myslet na jídlo nepřetržitě – i když nemáme hlad. To, že se budeme věnovat lepší výživě – a konzumovat přírodní a minimálně zpracované potraviny ve velkém množství – je to nejmenší, co si naše těla zaslouží.

Help make our reporting on global health and development issues stronger by answering a short survey.

Take Survey

http://prosyn.org/YOOtUzg/cs;

Handpicked to read next