LOS ANGELES – Jaderná zařízení jako vojenské cíle? Zdá se, že řinčení zbraní sílí. Západní představitelé opakovaně deklarují, že při bránění jaderným ambicím Íránu jsou na stole všechny možnosti. A londýnské Sunday Times přinesly v polovině listopadu zprávu, že Izrael třicetkrát vyhlásil kolem svého jaderného reaktoru Dimona „červený kód“ na základě sílících obav, že Sýrie pomstí jeho zářijový útok na domnělé jaderné zařízení v této zemi.
Obavy Izraele odrážejí jedinečnou historii tohoto regionu. Od konce druhé světové války se údery s cílem překazit jaderné aktivity odehrávaly výlučně na Blízkém východě: na Irák postupně udeřily Írán (1980), Izrael (1981) a Spojené státy (1991, 2003), přičemž Irák bombardoval Írán (1984-87) a Izrael (1991). Nálety však nikdy neměly závažné radiologické důsledky, poněvadž příslušná zařízení se teprve stavěla, obsahovala nevýznamná množství jaderného materiálu, radioaktivní prvky z nich byly před útokem odvezeny, případně útočník minul cíl.
Úspěšný útok na Dimonu by však byl něco jiného. Vyvažuje tedy pokračující provoz reaktoru rizika plynoucí z hrozby úniku radioaktivních látek?
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account?
Log in
LOS ANGELES – Jaderná zařízení jako vojenské cíle? Zdá se, že řinčení zbraní sílí. Západní představitelé opakovaně deklarují, že při bránění jaderným ambicím Íránu jsou na stole všechny možnosti. A londýnské Sunday Times přinesly v polovině listopadu zprávu, že Izrael třicetkrát vyhlásil kolem svého jaderného reaktoru Dimona „červený kód“ na základě sílících obav, že Sýrie pomstí jeho zářijový útok na domnělé jaderné zařízení v této zemi.
Obavy Izraele odrážejí jedinečnou historii tohoto regionu. Od konce druhé světové války se údery s cílem překazit jaderné aktivity odehrávaly výlučně na Blízkém východě: na Irák postupně udeřily Írán (1980), Izrael (1981) a Spojené státy (1991, 2003), přičemž Irák bombardoval Írán (1984-87) a Izrael (1991). Nálety však nikdy neměly závažné radiologické důsledky, poněvadž příslušná zařízení se teprve stavěla, obsahovala nevýznamná množství jaderného materiálu, radioaktivní prvky z nich byly před útokem odvezeny, případně útočník minul cíl.
Úspěšný útok na Dimonu by však byl něco jiného. Vyvažuje tedy pokračující provoz reaktoru rizika plynoucí z hrozby úniku radioaktivních látek?
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in