5

Od jaderné bezpečnosti k zabezpečení jaderného materiálu

WASHINGTON, DC/MOSKVA – Před čtyřmi lety zasáhlo pobřeží Japonska ničivé cunami. Patnáctimetrové vlny prolomily ochrannou zeď jaderné elektrárny Fukušima Daiči, přerušily její nouzové napájení a vyřadily z chodu chladicí systémy.

Tato jaderná havárie byla nejhorší od výbuchu v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že jednou z nepřímých příčin bylo sebeuspokojení: vedení elektrárny věřilo, že bezpečnostní systémy jsou robustní, a v objektu neexistoval efektivní nezávislý dohled.

Japonská katastrofa podnítila reformy v oboru jaderné bezpečnosti. Pokud jde o zabezpečení jaderného materiálu, představuje sebeuspokojení i nadále velký problém. Nesmíme čekat, až se stane tragédie, abychom začali konat.

Dnes je v několika stovkách objektů v 25 zemích světa rozmístěno více než 1,5 milionu kilogramů vysoce obohaceného uranu a plutonia – klíčových složek potřebných pro výrobu jaderných zbraní. Některé z nich jsou špatně zabezpečené. Přesto i tak malé množství jaderného materiálu, že se vejde do pytlíku s cukrem, postačuje ke konstrukci zbraně s potenciálem usmrtit statisíce lidí a napáchat škody ve výši mnoha miliard dolarů.