0

EU dnes balkanizuje Balkán

SOFIE: Obyvatelé malého ospalého městečka Schengenu, poblíž lucemburských hranic s Francií a Německem, by se divili, jak nenávistně na jejich město nahlíží celá východní Evropa. To proto, že za svobodu pohybu bez pasové kontroly, kterou schengenské dohody přinesly většině zemí Evropské unie, platí zbytek Evropy cenu v podobě absurdně komplikovaného vstupního řízení do zemí EU.

Nejhorší stránkou této situace je takzvaná "schengenská černá listina". Občané evropských zemí mimo schengenskou zónu si musejí připadat jako Alenka v říši divů; chtějí-li získat schengenské vízum, musejí prokázat, že nejsou zločinci ani gastarbeitři. Každý ale ví, že vyvrátit negativní tvrzení je téměř nemožné. "Schengenští" Evropané nonšalantně krčí rameny, jako by si v duchu mysleli, že každý vně schengenských hranic patří k jakési nízké post-sovětské rase, a nečiší z něj nic dobrého.

Rozezlení Bulhaři začali v posledních týdnech proti procesu získávání schengenských víz protestovat. Tyto demonstrace byly dokonce vášnivější než ty, které se odehrály během loňského bombardování Jugoslávie leteckými silami NATO. Bulharský hněv se povětšinou soustřeďuje na Evropu. Část zloby směřuje rovněž do sousedního Rumunska, neboť nadcházející schůzka Rady spravedlnosti a vnitra EU, jež má rozhodnout, kdy a jak odvolat schengenské restrikce vůči oběma zemím, staví Bulharsko proti Rumunsku podle klasického příkladu "rozděl a zle panuj".

Bulharsko i Rumunsko se hned u zrodu Schengenské dohody ocitly na její černé listině. Když byly přizvány k jednáním o vstupu do EU, oběma bylo sděleno, co je třeba učinit, aby byly ze seznamu vyňaty: zostřit hraniční a celní kontrolu, zpřísnit tresty za pašování drog a nelegální převody emigrantů přes hranice a zabránit falšování dokladů totožnosti.