NEW YORK – Bezprostředně po globální finanční krizi roku 2008 se tvůrcům politik podařilo odvrátit přechod Velké recese ve Velkou hospodářskou krizi II, což udrželo na uzdě ochranářská a dovnitř zahleděná opatření. Teď však přichází vzedmutí reakcí namířených proti globalizaci – a proti volnějšímu pohybu zboží, služeb, kapitálu, pracovní síly a technologií, který přišel s ní.
Tento nový nacionalismus na sebe bere různé ekonomické podoby: obchodní bariéry, ochranu aktiv, reakce namířené proti přímým zahraničním investicím, politiky upřednostňující domácí pracující a firmy, opatření proti přistěhovalcům, státní kapitalismus a nacionalismus v oblasti přírodních zdrojů. Ve sféře politiky jsou na vzestupu populistické, antiglobalizační, protipřistěhovalecké a v některých případech vyloženě rasistické a antisemitské strany.
Tyto síly mají odpor k písmenkové polévce nadnárodních správních institucí – EU, OSN, WTO, MMF a tak dále –, jež globalizace vyžaduje. Riziko balkanizace hrozí dokonce i internetu, modelovému projevu globalizace uplynulých dvou dekád, neboť rostoucí počet autoritářských zemí – mimo jiné Čína, Írán, Turecko a Rusko – se snaží omezovat přístup k sociálním médiím a potlačovat svobodu projevu.
NEW YORK – Bezprostředně po globální finanční krizi roku 2008 se tvůrcům politik podařilo odvrátit přechod Velké recese ve Velkou hospodářskou krizi II, což udrželo na uzdě ochranářská a dovnitř zahleděná opatření. Teď však přichází vzedmutí reakcí namířených proti globalizaci – a proti volnějšímu pohybu zboží, služeb, kapitálu, pracovní síly a technologií, který přišel s ní.
Tento nový nacionalismus na sebe bere různé ekonomické podoby: obchodní bariéry, ochranu aktiv, reakce namířené proti přímým zahraničním investicím, politiky upřednostňující domácí pracující a firmy, opatření proti přistěhovalcům, státní kapitalismus a nacionalismus v oblasti přírodních zdrojů. Ve sféře politiky jsou na vzestupu populistické, antiglobalizační, protipřistěhovalecké a v některých případech vyloženě rasistické a antisemitské strany.
Tyto síly mají odpor k písmenkové polévce nadnárodních správních institucí – EU, OSN, WTO, MMF a tak dále –, jež globalizace vyžaduje. Riziko balkanizace hrozí dokonce i internetu, modelovému projevu globalizace uplynulých dvou dekád, neboť rostoucí počet autoritářských zemí – mimo jiné Čína, Írán, Turecko a Rusko – se snaží omezovat přístup k sociálním médiím a potlačovat svobodu projevu.