1

Chatrný rozvoj, chatrný mír

Každý se zájmem o budování míru, potírání chudoby a budoucnost Afriky by si měl přečíst novou zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) nazvanou Sudan: Post-Conflict Environmental Assessment (Súdán: Postkonfliktní environmentální hodnocení). Může to znít jako název odborné zprávy o súdánském životním prostředí, ale jde o mnohem víc. Jedná se o živou studii toho, jak přírodní prostředí, bída a populační růst mohou vzájemně působit a podnítit děsivé člověkem vyvolané pohromy, jako je násilí v Dárfúru.

Když vypukne válka, tak jako v Dárfúru, většina zákonodárců hledá politické vysvětlení a politické řešení. To je sice pochopitelné, ale míjí to podstatu. Porozumíme-li úloze geografických podmínek, klimatu a populačního růstu v konfliktu, dokážeme najít realističtější řešení, než když budeme lpět jen na politice samotné.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Krajní chudoba je významná příčina – a předznamenání – násilí. U nejchudších míst na světě, třeba Dárfúru, je mnohem pravděpodobnější, že půjdou do války, než u míst bohatších. To není jen úvaha zdravého rozumu, ale fakt ověřený studiemi a statistickými analýzami. Jak napsal UNEP, „Existuje velice silná vazba mezi devastací krajiny, dezertifikací a konfliktem v Dárfúru.“

Krajní chudoba působí na konflikt několika účinky. Zaprvé, u některých složek obyvatelstva vede k zoufalství. Konkurující si skupiny se snaží udržet se naživu navzdory nedostatku potravy, vody, pastvin a dalších základních potřeb. Zadruhé, vláda ztrácí legitimitu a podporu svých občanů. Zatřetí, vládu může uchvátit ta či ona frakce a poté používat násilné prostředky k potlačování soupeřů.

Dárfúr, nejchudší část velice chudé země, do tohoto neveselého vzorce zapadá. Obživa obyvatel se opírá o polokočovné pěstování dobytka na severu a samozásobitelské zemědělství na jihu. Oblast je daleko od přístavů a mezinárodního obchodu, chybí jí základní infrastruktura, jako jsou silnice a elektřina, a je mimořádně vyprahlá. V posledních desetiletích je kvůli úbytku srážek ještě sušší, což je pravděpodobně alespoň zčásti důsledek člověkem zapříčiněné změny klimatu, způsobené především spotřebou energie v bohatých zemích.

Ubývající dešťové srážky přímo či nepřímo přispěly k neúrodám, rozšiřování pouště do pastvin, úbytku vody a zeleně pro dobytek a rozsáhlému odlesnění. Prudký populační růst – asi z jednoho milionu lidí v roce 1920 na asi sedm milionů dnes – zhoubnost tohoto vývoje ještě vystupňoval, neboť srazil životní úroveň.

Důsledky zesilovaly konflikt mezi pastevci a zemědělci a migraci obyvatel ze severu na jih. Po letech doutnajících konfliktů se roku 2003 rozhořely střety mezi soupeřícími etnickými a politickými skupinami a mezi dárfúrskými rebely a národní vládou, která pak v politikách „spálené země“ podpořila brutální milice, což vyústilo v obrovský počet zabitých a vyhnaných.

Zatímco mezinárodní diplomacie se zaměřila na udržování míru a humanitární snahu zachránit životy vyhnaných a zoufalých lidí, mír v Dárfúru nelze zajistit ani udržet, dokud se nevyřeší krize chudoby, degradace životního prostředí, zhoršující se dostupnosti vody a chronického hladu, z nichž konflikt pramení. Rozmístění vojáků nezpacifikuje hladové, zbídačené a zoufalé lidi.

Dosáhnout míru bude možné, jedině až se zlepší dostupnost potravy, vody, zdravotní péče, škol a možností obživy zajišťujících příjem. Lidé v Dárfúru, súdánská vláda a mezinárodní rozvojové instituce by s pomocí a podporou okolního světa měli naléhavě hledat společnou řeč a najít cestu ze zoufalého násilí skrze hospodářský rozvoj Dárfúru.

Zpráva UNEP a zkušenosti z jiných částí Afriky naznačují, jak ekonomický rozvoj v Dárfúru podpořit. Jak lidé, tak hospodářská zvířata potřebují zajištěné zásoby vody. V některých oblastech toho lze dosáhnout pomocí vrtů, které přivedou vodu z podzemních kolektorů. V jiných oblastech lze využít řek a sezónních povrchových toků k zavlažování. Ještě v jiných oblastech může být zapotřebí dálkových vodovodů. Ve všech těchto případech světové společenství bude muset pomoci zaplatit účet, neboť Súdán je příliš chudý a takové břemeno by sám neunesl.

S vnější pomocí by Dárfúr mohl prostřednictvím kvalitnějších plemen, veterinární péče, sběru krmiv a dalších postupů zvýšit produktivitu svých hospodářských zvířat. Bylo by možné vyvinout masný průmysl, v němž by dárfúrští pastevci znásobili své příjmy prodejem celých zvířat, masných výrobků, zpracovaného zboží (například kůže), mléčných výrobků a tak dále. Potenciálně lukrativním blízkým trhem je Střední východ. K vytvoření tohoto exportního trhu bude Dárfúr potřebovat pomoc s přepravou a skladováním, pokrytí signálem mobilních telefonů, elektřinu, veterinární péči a odborné rady.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Rovněž je třeba podporovat sociální služby, mimo jiné zdravotní péči a regulaci šíření chorob, vzdělávání a programy gramotnosti pro dospělé. Životní úrovně by bylo možné rychle a výrazně zvýšit prostřednictvím nízkonákladových investic do potírání malárie, programů školního stravování, zachytávání dešťové vody k pití, mobilních zdravotních klinik a ve vhodných oblastech do vrtů pro napájení hospodářských zvířat a zavlažování. Sítě mobilních telefonů by mohly znamenat revoluci v komunikaci řídkých populací na rozlehlém dárfúrském území, což by mělo zásadní přínosy pro obživu, fyzické přežití a zachování rodinných vazeb.

Jediná cesta k udržitelnému míru vede přes udržitelný rozvoj. Máme-li snížit riziko války, musíme zbídačeným lidem všude na světě, nejen v Dárfúru, pomáhat naplnit jejich základní potřeby, chránit jejich přirozené životní prostředí a dostat je na žebřík hospodářského rozvoje.