1

Chatrný rozvoj, chatrný mír

Každý se zájmem o budování míru, potírání chudoby a budoucnost Afriky by si měl přečíst novou zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) nazvanou Sudan: Post-Conflict Environmental Assessment (Súdán: Postkonfliktní environmentální hodnocení). Může to znít jako název odborné zprávy o súdánském životním prostředí, ale jde o mnohem víc. Jedná se o živou studii toho, jak přírodní prostředí, bída a populační růst mohou vzájemně působit a podnítit děsivé člověkem vyvolané pohromy, jako je násilí v Dárfúru.

Když vypukne válka, tak jako v Dárfúru, většina zákonodárců hledá politické vysvětlení a politické řešení. To je sice pochopitelné, ale míjí to podstatu. Porozumíme-li úloze geografických podmínek, klimatu a populačního růstu v konfliktu, dokážeme najít realističtější řešení, než když budeme lpět jen na politice samotné.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Krajní chudoba je významná příčina – a předznamenání – násilí. U nejchudších míst na světě, třeba Dárfúru, je mnohem pravděpodobnější, že půjdou do války, než u míst bohatších. To není jen úvaha zdravého rozumu, ale fakt ověřený studiemi a statistickými analýzami. Jak napsal UNEP, „Existuje velice silná vazba mezi devastací krajiny, dezertifikací a konfliktem v Dárfúru.“

Krajní chudoba působí na konflikt několika účinky. Zaprvé, u některých složek obyvatelstva vede k zoufalství. Konkurující si skupiny se snaží udržet se naživu navzdory nedostatku potravy, vody, pastvin a dalších základních potřeb. Zadruhé, vláda ztrácí legitimitu a podporu svých občanů. Zatřetí, vládu může uchvátit ta či ona frakce a poté používat násilné prostředky k potlačování soupeřů.

Dárfúr, nejchudší část velice chudé země, do tohoto neveselého vzorce zapadá. Obživa obyvatel se opírá o polokočovné pěstování dobytka na severu a samozásobitelské zemědělství na jihu. Oblast je daleko od přístavů a mezinárodního obchodu, chybí jí základní infrastruktura, jako jsou silnice a elektřina, a je mimořádně vyprahlá. V posledních desetiletích je kvůli úbytku srážek ještě sušší, což je pravděpodobně alespoň zčásti důsledek člověkem zapříčiněné změny klimatu, způsobené především spotřebou energie v bohatých zemích.

Ubývající dešťové srážky přímo či nepřímo přispěly k neúrodám, rozšiřování pouště do pastvin, úbytku vody a zeleně pro dobytek a rozsáhlému odlesnění. Prudký populační růst – asi z jednoho milionu lidí v roce 1920 na asi sedm milionů dnes – zhoubnost tohoto vývoje ještě vystupňoval, neboť srazil životní úroveň.

Důsledky zesilovaly konflikt mezi pastevci a zemědělci a migraci obyvatel ze severu na jih. Po letech doutnajících konfliktů se roku 2003 rozhořely střety mezi soupeřícími etnickými a politickými skupinami a mezi dárfúrskými rebely a národní vládou, která pak v politikách „spálené země“ podpořila brutální milice, což vyústilo v obrovský počet zabitých a vyhnaných.

Zatímco mezinárodní diplomacie se zaměřila na udržování míru a humanitární snahu zachránit životy vyhnaných a zoufalých lidí, mír v Dárfúru nelze zajistit ani udržet, dokud se nevyřeší krize chudoby, degradace životního prostředí, zhoršující se dostupnosti vody a chronického hladu, z nichž konflikt pramení. Rozmístění vojáků nezpacifikuje hladové, zbídačené a zoufalé lidi.

Dosáhnout míru bude možné, jedině až se zlepší dostupnost potravy, vody, zdravotní péče, škol a možností obživy zajišťujících příjem. Lidé v Dárfúru, súdánská vláda a mezinárodní rozvojové instituce by s pomocí a podporou okolního světa měli naléhavě hledat společnou řeč a najít cestu ze zoufalého násilí skrze hospodářský rozvoj Dárfúru.

Zpráva UNEP a zkušenosti z jiných částí Afriky naznačují, jak ekonomický rozvoj v Dárfúru podpořit. Jak lidé, tak hospodářská zvířata potřebují zajištěné zásoby vody. V některých oblastech toho lze dosáhnout pomocí vrtů, které přivedou vodu z podzemních kolektorů. V jiných oblastech lze využít řek a sezónních povrchových toků k zavlažování. Ještě v jiných oblastech může být zapotřebí dálkových vodovodů. Ve všech těchto případech světové společenství bude muset pomoci zaplatit účet, neboť Súdán je příliš chudý a takové břemeno by sám neunesl.

S vnější pomocí by Dárfúr mohl prostřednictvím kvalitnějších plemen, veterinární péče, sběru krmiv a dalších postupů zvýšit produktivitu svých hospodářských zvířat. Bylo by možné vyvinout masný průmysl, v němž by dárfúrští pastevci znásobili své příjmy prodejem celých zvířat, masných výrobků, zpracovaného zboží (například kůže), mléčných výrobků a tak dále. Potenciálně lukrativním blízkým trhem je Střední východ. K vytvoření tohoto exportního trhu bude Dárfúr potřebovat pomoc s přepravou a skladováním, pokrytí signálem mobilních telefonů, elektřinu, veterinární péči a odborné rady.

Fake news or real views Learn More

Rovněž je třeba podporovat sociální služby, mimo jiné zdravotní péči a regulaci šíření chorob, vzdělávání a programy gramotnosti pro dospělé. Životní úrovně by bylo možné rychle a výrazně zvýšit prostřednictvím nízkonákladových investic do potírání malárie, programů školního stravování, zachytávání dešťové vody k pití, mobilních zdravotních klinik a ve vhodných oblastech do vrtů pro napájení hospodářských zvířat a zavlažování. Sítě mobilních telefonů by mohly znamenat revoluci v komunikaci řídkých populací na rozlehlém dárfúrském území, což by mělo zásadní přínosy pro obživu, fyzické přežití a zachování rodinných vazeb.

Jediná cesta k udržitelnému míru vede přes udržitelný rozvoj. Máme-li snížit riziko války, musíme zbídačeným lidem všude na světě, nejen v Dárfúru, pomáhat naplnit jejich základní potřeby, chránit jejich přirozené životní prostředí a dostat je na žebřík hospodářského rozvoje.