2

Jak civilizovat tržiště idejí

CAMBRIDGE – „Až lidé zjistí, že čas mnohá soupeřící přesvědčení zvrátil,“ napsal soudce Nejvyššího soudu USA Oliver Wendell Holmes v proslulém disentním stanovisku z roku 1919, „dojdou snad k názoru…, že vytouženého nejvyššího dobra se lépe dosáhne na svobodném trhu idejí – že nejlepším testem pravdivosti je schopnost myšlenky prosadit se v soutěži na trhu a že pravda je jediným základem, na němž lze bezpečně uskutečňovat jejich touhy.“

Tržiště myšlenek však, stejně jako každý jiný trh, potřebuje regulaci: konkrétně by jeho účastníci měli být vázáni normami poctivosti, pokory a zdvořilosti. Nadto by se těchto zásad měl držet každý obchodník s idejemi.

Samozřejmě, politici v průběhu věků tržiště myšlenek znečistili invektivami. V americké politice ale kupodivu dochází k pokroku. Podle studie Annenbergova centra pro výzkum veřejných politik se v posledních letech v Kongresu USA objevilo méně hulvátství než v 90. či 40. letech minulého století. Republikánský senátor Ted Cruz byl v lednu široce pranýřován za agresivní výslech nastupujícího ministra obrany Chucka Hagela. Očerňování patriotismu kandidátů za McCarthyho éry bývalo běžné; dnes tomu tak není.

Naproti tomu akademická obec jako by se posouvala opačným směrem. U „společenské vědy,“ jako je ekonomie, se očekává, že bude prostá partajní jízlivosti. Přesto se ekonomové pravidelně snižují k útokům ad hominem a ke štvavým polemikám.