2

Globalizovat Fed

OXFORD – Měly by se Spojené státy trápit tím, jestli jejich měnová politika vyvolává v rozvíjejících a rozvojových zemích (RRZ) rozvrat? Této otázce čelila americká centrální banka (Fed), když vrcholil její program kvantitativního uvolňování a její měsíční nákupy dlouhodobých aktiv vyháněly investory lačnící po výnosech právě do těchto zemí, což vyvolávalo zpevňování tamních měn a růst cen aktiv. Naléhavá otázka je to i dnes, kdy Fed své nákupy zeštíhluje, čímž způsobuje obrat kapitálových toků a ponechává RRZ na holičkách.

Oproti názoru, jemuž zřejmě věří většina pozorovatelů, se odpovědi nedobereme analýzou mandátu americké centrální banky ani debatou o dosavadním výkonu tvůrců politik rozvojových zemí. Otázka se spíš týká toho, zda a jak chtějí USA vést globální hospodářství. Chtějí-li USA zachovat otevřený, stabilní globální finanční řád, nemohou si dovolit současný rozvrat na rozvíjejících se trzích ignorovat.

Od doby, kdy se loni začalo hovořit o „taperingu,“ narůstající počet RRZ se dostává pod tlak: jejich měny devalvují, kapitál prchá a tamním centrálním bankám zůstává nevyhnutelný úkol zasahovat proti zpomalování domácího růstu a zároveň udržet externí stabilitu. Rašící zotavení vyspělých ekonomik, zdá se, vyvolává širokou nestabilitu, od Argentiny přes Turecko až po Indii.

Jistěže, část současných nesnází RRZ pramení ze slabých míst domácího původu. Domácí politika je ale jen jedním dílem celého příběhu. Ostatně trpí i některé země s pevnými ekonomickými fundamenty a zodpovědnými makroekonomickými politikami, například Mexiko.