NOVÉ DILLÍ – Když se v říjnu 1997 sešli v Oslu globální lídři, aby určili strategii eliminace dětské práce, přivezli jsme si obrovské ambice a hluboký závazek ke změně. Zlepšováním spolupráce a plánování jsme usilovali o ochranu dětí před vykořisťováním a rozvoj „nové strategie k odstranění dětské práce na národní, regionální a mezinárodní úrovni“.
Dnes, 20 let poté, je načase se ptát: jak se nám to daří?
Žalostně. Od onoho prvního setkání svět nesnížil počet dětí zapojených do pracovních sil ani na polovinu. Během posledních pěti let se mezinárodnímu společenství podařilo snížit počet zaměstnaných dětí jen o 16 milionů, což je nejpomalejší tempo snižování za desítky let. Ze 152 milionů dětí, které dnes pracují, zhruba 73 miliony vykonávají pracovní činnosti považované za rizikové. Přitom i „bezpečná“ dětská práce postihuje fyzickou a fyziologickou pohodu obětí dlouho do dospělosti.
NOVÉ DILLÍ – Když se v říjnu 1997 sešli v Oslu globální lídři, aby určili strategii eliminace dětské práce, přivezli jsme si obrovské ambice a hluboký závazek ke změně. Zlepšováním spolupráce a plánování jsme usilovali o ochranu dětí před vykořisťováním a rozvoj „nové strategie k odstranění dětské práce na národní, regionální a mezinárodní úrovni“.
Dnes, 20 let poté, je načase se ptát: jak se nám to daří?
Žalostně. Od onoho prvního setkání svět nesnížil počet dětí zapojených do pracovních sil ani na polovinu. Během posledních pěti let se mezinárodnímu společenství podařilo snížit počet zaměstnaných dětí jen o 16 milionů, což je nejpomalejší tempo snižování za desítky let. Ze 152 milionů dětí, které dnes pracují, zhruba 73 miliony vykonávají pracovní činnosti považované za rizikové. Přitom i „bezpečná“ dětská práce postihuje fyzickou a fyziologickou pohodu obětí dlouho do dospělosti.