42

Nekonvenční měnová politika na druhou

NEW YORK – Většina vyspělých ekonomik zažívá chudokrevné zotavení z finanční krize roku 2008, a tak jsou tamní centrální banky nuceny odchylovat se od konvenční měnové politiky – osekávání měnověpolitické sazby prostřednictvím nákupů krátkodobých státních dluhopisů na volném trhu – ke škále nekonvenčních politik. Přestože snižování úrokových sazeb po dosažení nuly uvízlo – dříve jen teoretická možnost – a byla zavedena politika nulových úrokových sazeb (ZIRP), růst zůstal anemický. Centrální banky tedy přistoupily k opatřením, která ještě před deseti lety v jejich výbavě vůbec neexistovala. A teď mají k takovému postupu nakročeno znovu.

Výčet nekonvenčních opatření je dlouhý. Objevilo se kvantitativní uvolňování (QE) čili nákupy dlouhodobých státních dluhopisů, když už krátkodobé sazby byly na nule. Doprovázelo jej úvěrové uvolnění (CE), uskutečněné tak, že centrální banky nakupovaly soukromá či polosoukromá aktiva – například cenné papíry podložené hypotékami a dalšími aktivy, kryté dluhopisy, firemní dluhopisy, realitní svěřenecké fondy, a dokonce akcie skrze burzovně obchodované fondy. Cílem bylo zúžit soukromá úvěrová rozpětí (rozdíl mezi výnosy ze soukromých aktiv a státních dluhopisů s podobnou splatností) a povzbudit, přímo i nepřímo, cenu ostatních rizikových aktiv, jako jsou akcie a reality.

Pak tu byla výhledová vodítka (FG), závazek zachovat nulové měnověpolitické sazby déle, než ospravedlňovaly ekonomické fundamenty, čímž se dále snížily krátkodobé úrokové sazby. Závazek držet měnověpolitické sazby na nule po dobu třeba tří let znamená, že u cenných papírů se splatností do tří let by úrokové sazby měly také klesnout na nulu, jelikož střednědobé úrokové sazby se zakládají na očekávaných krátkodobých sazbách během nadcházejících tří let. K dovršení se objevily nesterilizované intervence na měnovém trhu s cílem posílit slabší měnou vývoz.

Tyto politiky skutečně u vládních cenných papírů a hypotečních dluhopisů snížily dlouhodobé a střednědobé úrokové sazby. Zúžily také úvěrová rozpětí u soukromých aktiv, povzbudily akciový trh, oslabily měnu a zvýšením inflačních očekávání stlačily reálné úrokové míry. Zčásti tedy zabraly.