16

Nová fiskální realita

PAŘÍŽ – „Když se změní fakta, změním názor. Co uděláte vy, pane?“Tak údajně odpověděl Keynes na kritiku, že změnil postoj k politické reakci na Velkou hospodářskou krizi. Pragmatismus tohoto typu není příliš obvyklý: politické názory často charakterizuje značná setrvačnost. Dnešní postoje zhusta nadále formují včerejší fakta.

Dobrým příkladem je fiskální politika. Fakta se změnila dvěma podstatnými způsoby. Zaprvé, dlouhodobé výpůjční náklady suverénních států jsou mimořádně nízké. Na konci října roční výnos státních dluhopisů vydaných Francií, jejíž veřejný dluh se blíží 100 % HDP, činil u desetiletých bondů 0,5 % a u padesátiletých 1,6 %. Udat na trhu padesátileté dluhopisy se daří i Itálii a Španělsku, které před pěti lety narážely na zdráhavost investorů. Dokud přetrvá vysoká poptávka po cenných papírech na dluh vlády (což je mezi ekonomy téma k diskusím), nabízí bezprecedentní příležitost financovat veřejné investice.

Klíčovým faktorem při zvažování, zda si půjčit, je rozdíl mezi mírou růstu nominálního HDP a úrokovou sazbou: pokud je záporný, dluh lze snadno splatit, protože nominální příjem roste rychleji než břemeno úroku. Použijeme-li jako měřítko (dosti bídnou) minulost, lze stěží věřit, že se francouzský nominální HDP zvýší během příštích deseti let o méně než 0,5 % ročně: v letech 2005 až 2015 dosáhl nominální růst v průměru 2,1 %. Nízké úrokové sazby jsou tedy příležitostí, která by se neměla promeškat.

Druhým způsobem proměny faktů je, že růst výstupu není uspokojivý. Mezinárodní měnový fond ve svých posledních Ekonomických vyhlídkách světa poznamenal, že navzdory poklesu cen ropy a příznivým měnovým podmínkám zůstávají výstup a investice ve vyspělých zemích během posledních dvou let vytrvale pod očekávanou hladinou. Obzvlášť vlažné jsou vyhlídky eurozóny: MMF očekává, že růst výstupu zpomalí ze 2 % v roce 2015 na 1,7 % v roce 2016 a 1,5 % v roce 2017.