16

Nová fiskální realita

PAŘÍŽ – „Když se změní fakta, změním názor. Co uděláte vy, pane?“Tak údajně odpověděl Keynes na kritiku, že změnil postoj k politické reakci na Velkou hospodářskou krizi. Pragmatismus tohoto typu není příliš obvyklý: politické názory často charakterizuje značná setrvačnost. Dnešní postoje zhusta nadále formují včerejší fakta.

Dobrým příkladem je fiskální politika. Fakta se změnila dvěma podstatnými způsoby. Zaprvé, dlouhodobé výpůjční náklady suverénních států jsou mimořádně nízké. Na konci října roční výnos státních dluhopisů vydaných Francií, jejíž veřejný dluh se blíží 100 % HDP, činil u desetiletých bondů 0,5 % a u padesátiletých 1,6 %. Udat na trhu padesátileté dluhopisy se daří i Itálii a Španělsku, které před pěti lety narážely na zdráhavost investorů. Dokud přetrvá vysoká poptávka po cenných papírech na dluh vlády (což je mezi ekonomy téma k diskusím), nabízí bezprecedentní příležitost financovat veřejné investice.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Klíčovým faktorem při zvažování, zda si půjčit, je rozdíl mezi mírou růstu nominálního HDP a úrokovou sazbou: pokud je záporný, dluh lze snadno splatit, protože nominální příjem roste rychleji než břemeno úroku. Použijeme-li jako měřítko (dosti bídnou) minulost, lze stěží věřit, že se francouzský nominální HDP zvýší během příštích deseti let o méně než 0,5 % ročně: v letech 2005 až 2015 dosáhl nominální růst v průměru 2,1 %. Nízké úrokové sazby jsou tedy příležitostí, která by se neměla promeškat.

Druhým způsobem proměny faktů je, že růst výstupu není uspokojivý. Mezinárodní měnový fond ve svých posledních Ekonomických vyhlídkách světa poznamenal, že navzdory poklesu cen ropy a příznivým měnovým podmínkám zůstávají výstup a investice ve vyspělých zemích během posledních dvou let vytrvale pod očekávanou hladinou. Obzvlášť vlažné jsou vyhlídky eurozóny: MMF očekává, že růst výstupu zpomalí ze 2 % v roce 2015 na 1,7 % v roce 2016 a 1,5 % v roce 2017.

Za situace, kdy program Evropské centrální banky zaměřený na nákup aktiv brzy narazí na své meze, by investičně orientovaná fiskální stimulace pomohla toto oslabení zvrátit. Také by pomohla zvrátit propad veřejných investic, jejž několik zemí zažívá v důsledku fiskální přísnosti posledních let.

Jenže ačkoliv se změnila fakta, názory zůstávají. Zisky plynoucí z nižších úrokových sazeb vlády v průměru využívají, aby o něco víc utratily nebo aby snížily daně, namísto spuštění komplexních investičních programů. MMF očekává, že strukturální fiskální bilance eurozóny bude v roce 2017 zhruba stejná jako v roce 2014. Totéž platí pro Spojené státy. Některé země, například Spojené království, jsou stále ve fázi fiskálního zpřísňování. Itálie je ve stadiu expanze, leč čelí kritice ze strany Evropské unie, že neplní závazky plynoucí z Paktu stability a růstu (PSR). Celkově není patrná hybnost ani v jednom směru.

Skutečně ale existuje fiskální prostor k aktivitě? Vzhledem k tomu, že veřejný dluh v USA, Británii a eurozóně se blíží 100 % HDP a v Japonsku je mnohem vyšší (byť čistý dluh je méně děsivý), je třeba přiznat, že existují důvody ke znepokojení. Nálada na trhu se může rychle změnit a některé evropské vlády si pamatují, jak překotně byly nuceny změnit směr v letech 2010-2011, když přistoupily k fiskální expanzi. Bylo by pošetilé předpokládat, že nízké úrokové sazby vydrží navždy a jednoduše rozvolnit fiskální kázeň.

Řešením je přístup, který spojí na jedné straně pokračování fiskální konsolidace, s vyhlídkou na posun poměru dluhu k HDP na setrvale klesající dráhu, a na straně druhé speciální investiční programy financované za mimořádně nízkých úrokových sazeb. To by sloužilo k naplnění střednědobého cíle udržitelnosti veřejných financí a zároveň zužitkovalo hladinu úrokových sazeb jako jednorázový bonus, jejž lze využít k uskutečnění prioritních investic a posílení růstového potenciálu.

Existuje několik typů investic, které stojí za to realizovat. V některých zemích – především v USA – potřebuje významnou modernizaci infrastruktura. V jiných, třeba ve Španělsku nebo Francii, je vhodné upřednostnit lidský kapitál, s důrazem na zlepšení školních výsledků a dovedností pracovních sil. Zemím, které musejí investovat do reforem, by rozpočtová podpora pomohla překonat politické překážky na cestě k institucionální transformaci. Zmírňování změny klimatu prostřednictvím investic do obnovitelné energie, zateplování budov a nízkouhlíkových dopravních sítí je obrovský požadavek prakticky ve všech zemích. V některých oblastech by dobře zvolené investice – například modernizace vybavení a informačních systémů ve zdravotnictví – mohly dokonce snížit budoucí veřejné výdaje, čímž by posílily dlouhodobé fiskální pozice.

V EU se občas tvrdí, že cestou k vyvolání těchto investic je vyloučit kapitálové výdaje z PSR a sledovat pouze bilanci u běžných výdajů. To by vhodným řešením nebylo. Veřejné investice do betonu jsou často méně hodnotné než výdaje ve školství či na zkvalitnění institucí a mohou se zvrhnout ve financování „drahých srand“ pochybného společenského přínosu. Za normálních ekonomických poměrů navíc existuje málo argumentů pro oddělené sledování kapitálových výdajů. Co platí pro současné prostředí s nulovými úrokovými sazbami, by se nemělo fixovat nastálo.

Vlády by si teď spíš měly půjčit na financování programů zvláštních hmotných a institucionálních investic, které by se uskutečnily v průběhu příštích několika let. Tyto programy by měly mít stanovené cíle a měly by podléhat přísnému řízení. V EU by měly být vyňaty z pravidel PSR, ale měly by podléhat hodnocení Evropskou komisí, zda ve střednědobém výhledu přispějí ke zlepšení růstové a fiskální udržitelnosti. A měly by být koncipovány tak, aby je bylo možné přerušit, pokud se poměry na trhu s dluhopisy normalizují a úrokové sazby se vrátí na historické úrovně.

Fake news or real views Learn More

Neměli bychom být rukojmí falešné volby mezi rozpočtovou odpovědností a znovuoživením ekonomiky. Fakta se změnila. Můžeme splnit obojí.

Z angličtiny přeložil David Daduč