KYJEV – Je tomu dva roky, co se zdálo, že pět z deseti nových východoevropských členů Evropské unie – tři pobaltské státy, Maďarsko a Rumunsko – zpustoší globální finanční krize. Na obzoru byly sociální nepokoje, obří devalvace a populistické protesty.
A pak nic. Dnes se všem těmto zemím vrací dobré finanční zdraví a hospodářský růst bez výraznějších poruch. Ani jedna z nich nezměnila režim měnového kurzu. Stará Evropa by se z nevýslovného úspěchu Nové Evropy měla poučit.
Příčinou východoevropské finanční krize byl běžný cyklus vzestup-propad. Východoevropské země přilákaly rozsáhlé mezinárodní kapitálové toky, vlivem uvolněné globální měnové politiky a příznivých obchodních podmínek. Nakonec už krátkodobých bankovních půjček bylo přespříliš a využívaly se k financování rozhazovačných investic do nemovitostí a spotřeby, takže se uchytila inflace.
KYJEV – Je tomu dva roky, co se zdálo, že pět z deseti nových východoevropských členů Evropské unie – tři pobaltské státy, Maďarsko a Rumunsko – zpustoší globální finanční krize. Na obzoru byly sociální nepokoje, obří devalvace a populistické protesty.
A pak nic. Dnes se všem těmto zemím vrací dobré finanční zdraví a hospodářský růst bez výraznějších poruch. Ani jedna z nich nezměnila režim měnového kurzu. Stará Evropa by se z nevýslovného úspěchu Nové Evropy měla poučit.
Příčinou východoevropské finanční krize byl běžný cyklus vzestup-propad. Východoevropské země přilákaly rozsáhlé mezinárodní kapitálové toky, vlivem uvolněné globální měnové politiky a příznivých obchodních podmínek. Nakonec už krátkodobých bankovních půjček bylo přespříliš a využívaly se k financování rozhazovačných investic do nemovitostí a spotřeby, takže se uchytila inflace.