PAŘÍŽ – Osvícenské ideje vědeckého racionalismu a technologické nadvlády nás přivedly na okraj propasti. Pokud se nepřihlásíme k novému osvícenství – k takovému, jehož jádrem budou ekologie a ohleduplnost –, nebude pro nás cesty zpět.
Osvícenství, které zapustilo kořeny v Evropě v osmnáctém století, zavrhlo staré normy a nabídlo příslib budoucnosti bez hranic. Jednotlivci začali věřit, že mohou vzít osud do vlastních rukou a vymanit se z pout náboženství, tradic a přírody. Racionalita je měla osvobodit od předsudků i nedostatku a uvést je do nového světa poklidné hojnosti, rovnosti a všeobecných lidských práv.
Zkušenost dvacátého století ovšem naznačuje, že tato vize, jakkoliv je v mnoha ohledech chvályhodná, byla hluboce pomýlená, a navíc se částečně podepsala na neblahém řetězci poškozování přírody a vraždění v průmyslovém měřítku. A destruktivní logika falešného dualismu člověka a přírody ohrožuje naši civilizaci i nadále.
PAŘÍŽ – Osvícenské ideje vědeckého racionalismu a technologické nadvlády nás přivedly na okraj propasti. Pokud se nepřihlásíme k novému osvícenství – k takovému, jehož jádrem budou ekologie a ohleduplnost –, nebude pro nás cesty zpět.
Osvícenství, které zapustilo kořeny v Evropě v osmnáctém století, zavrhlo staré normy a nabídlo příslib budoucnosti bez hranic. Jednotlivci začali věřit, že mohou vzít osud do vlastních rukou a vymanit se z pout náboženství, tradic a přírody. Racionalita je měla osvobodit od předsudků i nedostatku a uvést je do nového světa poklidné hojnosti, rovnosti a všeobecných lidských práv.
Zkušenost dvacátého století ovšem naznačuje, že tato vize, jakkoliv je v mnoha ohledech chvályhodná, byla hluboce pomýlená, a navíc se částečně podepsala na neblahém řetězci poškozování přírody a vraždění v průmyslovém měřítku. A destruktivní logika falešného dualismu člověka a přírody ohrožuje naši civilizaci i nadále.