Noví a praví Evropané

Fiasko summitu Evropské unie v Bruselu ostře zvýraznilo rozdíly v postojích většiny nových členských zemí ze střední a východní Evropy a „starých“ členů. Pro mnohé bylo možná překvapením, že se tyto rozdíly neprojevily podle očekávaného scénáře, v němž se měli noví členové chovat nelítostně pragmaticky a požadovat od EU tolik peněz, kolik se dá získat, zatímco většina západních zemí měla na závěr zmírnit svůj národní egoismus ve prospěch několik desítek let starých ideálů evropské integrace.

Nakonec to totiž bylo východní křídlo EU – údajně hrabivé a nezralé demokracie –, které nejhlasitěji volalo po kompromisu ve jménu záchrany politické integrace, zatímco většina starých evropských demokracií nelítostně bojovala za vlastní „národní zájmy“. Vzhledem k silnému národnímu sobectví některých velkých zemí by mohlo mít nedosažení dohody o rozpočtu EU na roky 2007-2013 pro Evropu zlověstné politické důsledky.

Prohlášení vedoucích představitelů nových členských zemí EU na summitu naznačovala, že jsou si této možnosti vědomi. Obávali se o budoucnost EU – rozhodně více než jejich západní protějšky. Někteří varovali, že odmítnutí evropské ústavy v referendech ve Francii a v Nizozemsku spolu s rozhodnutím summitu fakticky pozastavit ratifikační proces a jeho neschopností dohodnout se na financích EU by mohlo odstartovat vážnou politickou krizi v EU.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/zkwzm0x/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.