0

Argentinské fiasko neoliberalismu

V 90. letech Argentina realizovala možná 80 % programu neoliberální ekonomické politiky. Otevřela svou ekonomiku světovému trhu a mezinárodnímu kapitálu; snažila se o nízkou inflaci a pevnou měnu. Usilovala o zkvalitnění svého právního systému, aby rozhodování bylo v souladu s obecnými pravidly a posilovalo důvěru v plnění smluvních závazků - ať už úplatek dán byl nebo nebyl.

Neuspěla. To však neznamená, že 90. léta i se svým závěrem, který vyvrcholil letos v létě, byla katastrofická. Během tzv. špinavé války v 70. letech byl život jasně horší. Tehdy armáda postrádající veškerou čest házela ženy z vrtulníků do vod jižního Atlantiku a městské domobrany střílely do lidí, protože... protože... prostě proto.

Ani 80. léta nebyla o moc lepší. Začala se dluhovou krizí, vyvolanou masivním nárůstem amerických úrokových sazeb a hodnoty amerického dolaru, a skončila hyperinflací, kterou si země přivodila sama a díky níž se notně propadla na žebříčku světových ekonomik.

Naproti tomu v 90. letech HDP na jednoho Argentince stouplo o celých 25 % - ovšem zřejmě jen proto, aby v posledních čtyřech letech Argentina o tento svůj pozoruhodný příjmový přírůstek zase přišla. Až do loňské zimy se zdálo, že problémy argentinské ekonomiky jsou jen nepříjemnou, leč dočasnou kapitolou, stejně jako mexická ,,tequilová" krize z let 1994 až 1995 nebo východoasijské krize z let 1997-1998, které nakonec nebyly zásadním předělem, jak se psalo, ale jen dočasným narušením vývoje.