0

Hledá se globální vůdce pro nejchudší z nejchudších

CAMBRIDGE: Pro nejchudší země naší planety nastaly těžké časy. Ačkoli stály vždy na okraji světového hospodářského systému, dnes stojí tváří v tvář mnohem silnějšímu nezájmu. Teď, když selhala diplomatická cesta, má bohatá část světa plné ruce práce s bombardováním Srbska. Platí za ně měsíčně miliardy dolarů a další miliardy bezpochyby zaplatí za nápravu škod napáchaných těmito bombami ve chvíli, kdy k diplomatickému urovnání konečně dojde. Chudé země se mezitím musí smířit s tím, že pro ně zbývá málo. Jednání o ulehčení mezinárodního dluhu nejchudším z nejchudších zemí bude zřejmě pokračovat nedostatečně pomalým tempem, i přes to, že na vrcholné schůzce G8 budou předloženy nové návrhy na řešení této situace. Kromě toho je mnohým klíčovým mezinárodním institucím, které by chudým zemím opravdu mohly pomoci, nekompromisně snižován rozpočet.

Nedávné ženevské představení bylo obzvláště pozoruhodné. Světová zdravotnická organizace (WHO), přední instituce zabývající se ochranou a podporou celosvětového zdraví, provedla v loňském roce pod novým vedením dr. Gro Bruntlanda, bývalého norského premiéra, několik zásadních reforem. Na základě těchto reforem a v souladu s novou agendou WHO vyslovil dr. Bruntland extrémně skromný požadavek, aby jádro rozpočtu jeho organizace, financované dárcovskými zeměmi, bylo adekvátně navýšeno o narůstající náklady pramenící z inflace a změn měnových kurzů. Vlády dárcovských zemí však i tento skromný požadavek rázně odmítly. Světová zdravotnická organizace bude tedy i nadále bojovat o finance, zatímco naléhavost jejího poslání bude den ode dne narůstat.

Toto rozhodnutí, podporované zejména Spojenými státy, odráží smutnou bezohlednost amerického vedení viditelnou v mnoha částech světa. Clintonova vláda dosud nesplatila dlužné členské příspěvky Organizaci spojených národů; částečně díky republikánské opozici v Senátu, ale částečně také proto, že Clintonova vláda jednoduše nepovažuje zasloužilé aktivity OSN za svou prioritu. Na jedné straně vyvíjejí USA na instituce OSN proreformní tlak, když však k reformám dojde – jako v případě Světové zdravotnické organizace, jsou překřičeny voláním Spojených států po ještě větší rozpočtové přísnosti.

Výsledkem je pokračující katastrofický stav nejchudších zemí světa, kde nebezpečně těžkne břemeno infekčních chorob, jako je malárie, AIDS, či tuberkulóza. Bohaté země, USA nevyjímaje, se ale nemají čím utěšovat. Mikroby neznají hranice a nemusejí čekat na pasovou kontrolu. Alarmující vzestup infekčních nemocí nebude brzy problémem jen nejchudších zemí, ale rozšíří se po celém světě.