0

Nebezpečné signály NATO

KODAŇ – Summit NATO v Bukurešti vyslal dva nebezpečné signály. Prvním bylo, že Rusko obnovilo svou „sféru zájmu“ v Evropě, kde už zase zemím není dovoleno prosazovat své vlastní cíle, aniž by s nimi Moskva souhlasila. Druhým bylo, že členské státy NATO mohou své partnery vydíráním dle libosti nutit k podpoře svých vlastních úzkých záměrů.

První signál zazněl, když byl Ukrajině a Gruzii upřen „Akční plán členství“ (MAP), o který usilovaly. Některé evropské těžké váhy, v čele s Německem a Francií, byly proti, třebaže Spojené státy tento úmysl silně podporovaly.

Druhý signál byl vyslán, když Řecko úspěšně vetovalo členství pro Makedonii, což byl krok odrážející nevyřešený konflikt těchto dvou zemí ohledně názvu Makedonie (Řecko trvá na tom, že název musí znít Bývalá jugoslávská republika Makedonie, anglickým akronymem FYROM, což je jedno z nejhanebnějších zkratkových slov, která dnes sužují mezinárodní politiku).

Počátky sporu s Makedonií sahají až do raných 90. let minulého století, kdy se Jugoslávie rozpadla na nezávislé státy. Řecko se vehementně postavilo proti tomu, aby jeho maličký severní soused – s pouhými dvěma miliony obyvatel – používal název Makedonie a na své vlajce a ve znaku měl symboly z doby Alexandra Velikého. Makedonie v jednu chvíli souhlasila, že si navrhne novou vlajku a symboly odstraní a že dále provede změnu ústavy, aby vyjasnila, že vůči Řecku nemá žádné územní nároky, ale kategoricky odmítla sžít se s některým z krkolomných názvů navrhovaných jejím větším sousedem.