KODAŇ – Summit NATO v Bukurešti vyslal dva nebezpečné signály. Prvním bylo, že Rusko obnovilo svou „sféru zájmu“ v Evropě, kde už zase zemím není dovoleno prosazovat své vlastní cíle, aniž by s nimi Moskva souhlasila. Druhým bylo, že členské státy NATO mohou své partnery vydíráním dle libosti nutit k podpoře svých vlastních úzkých záměrů.
První signál zazněl, když byl Ukrajině a Gruzii upřen „Akční plán členství“ (MAP), o který usilovaly. Některé evropské těžké váhy, v čele s Německem a Francií, byly proti, třebaže Spojené státy tento úmysl silně podporovaly.
Druhý signál byl vyslán, když Řecko úspěšně vetovalo členství pro Makedonii, což byl krok odrážející nevyřešený konflikt těchto dvou zemí ohledně názvu Makedonie (Řecko trvá na tom, že název musí znít Bývalá jugoslávská republika Makedonie, anglickým akronymem FYROM, což je jedno z nejhanebnějších zkratkových slov, která dnes sužují mezinárodní politiku).
KODAŇ – Summit NATO v Bukurešti vyslal dva nebezpečné signály. Prvním bylo, že Rusko obnovilo svou „sféru zájmu“ v Evropě, kde už zase zemím není dovoleno prosazovat své vlastní cíle, aniž by s nimi Moskva souhlasila. Druhým bylo, že členské státy NATO mohou své partnery vydíráním dle libosti nutit k podpoře svých vlastních úzkých záměrů.
První signál zazněl, když byl Ukrajině a Gruzii upřen „Akční plán členství“ (MAP), o který usilovaly. Některé evropské těžké váhy, v čele s Německem a Francií, byly proti, třebaže Spojené státy tento úmysl silně podporovaly.
Druhý signál byl vyslán, když Řecko úspěšně vetovalo členství pro Makedonii, což byl krok odrážející nevyřešený konflikt těchto dvou zemí ohledně názvu Makedonie (Řecko trvá na tom, že název musí znít Bývalá jugoslávská republika Makedonie, anglickým akronymem FYROM, což je jedno z nejhanebnějších zkratkových slov, která dnes sužují mezinárodní politiku).