0

NATO za Rigou

Když se zhroutil Sovětský svaz, ledakdo předpovídal konec Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO). Přesto se před několika týdny konala schůzka NATO na nejvyšší úrovni v lotyšském hlavním městě Rize, někdejší součásti SSSR.

NATO vzniklo v roce 1949 jako aliance k zadržování sovětské moci. Ohniskem jeho zájmu byla západní Evropa, a jak říkala anekdota, bylo navrženo tak, aby drželo Rusy za obzorem, Němce na kolenou a Američany nablízku. Studená válka je ale dávno pryč. Německo je demokracií pevně zakotvenou v Evropské unii a hrozba sovětských tanků valících se přes severoněmecké pláně už neexistuje.

NATO přežilo tím, že se transformovalo. Třebaže některé středoevropské členské státy, jež dříve okupoval SSSR, nadále považují NATO za politickou pojistku proti oživení ruských ambicí, aliance už proti Rusku zaměřena není. Ruští důstojníci jsou ve skutečnosti vítanými účastníky vojenských cvičení a hosty v ústředí NATO v rámci programu Partnerství pro mír. Zbytky podezřívavosti a ruská hrdost sice dohodu mezi NATO a Ruskem omezují, ale organizace se už na Rusko nezaměřuje.

Jeden zásadní úkol, jenž NATO plnilo v první dekádě po studené válce, byl přivábit nově osvobozené země střední Evropy blíž k Západu, takže vyhlídky na členství byly podmíněny splněním demokratických standardů. Dalším významným úkolem bylo vnést stabilitu do nepokojného balkánského regionu po rozpadu Jugoslávie a následných válkách v Bosně a Kosovu. Mírové operace NATO jsou v regionu stabilizačním faktorem. Diplomacie NATO a EU například zabránila, aby etnický konflikt v Makedonii propukl v krizi.