Nacionalismus a terorismus

BOSTON – Jedenácté září 2001 se vzhledem k otevřeně avizovaným globálním ambicím al-Káidy může – přinejmenším zpočátku – jevit jako nepříliš vhodný přírůstek do dějin nacionalismu. Jakmile však počáteční šok a zmatek ustoupily střízlivějšímu pohledu na věc, pak teroristické útoky z onoho strašlivého dne stále více vypadají jako jeden z bezpočtu jiných nacionalistických milníků – a je to správný pohled.

Dnes už se z tohoto hlediska nezdá – ačkoliv bezprostředně po útocích zastávalo tento názor tolik lidí –, že útoky byly odrazem jakési neuchopitelné, iracionální a necivilizované mentality či úplně jiné civilizace – předmoderní, neosvícené a od základu „tradiční“ (jinými slovy nerozvinuté). Právě v tomto nelichotivém smyslu se o islámu coby o dominantním náboženství hospodářsky zaostalého koutu světa tvrdilo, že motivoval útoky z 11. září 2001. A protože ti, kdo tomu věřili (prakticky všichni, jejichž hlas bylo slyšet), začali opožděně vnímat urážlivé důsledky tohoto předpokladu, způsobily diskuse o této otázce v následujících letech značnou bolest.

Neexistují žádné eufemismy, jimiž by bylo možné bez urážky naznačit, že jedno z velkých světových náboženství je vražednou a iracionální ideologií, která je pro moderní a civilizované lidi nepřijatelná. A přesto dvě různé americké administrativy z tohoto předpokladu vycházely – a důsledně podle něj jednaly.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/bNu8SsO/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.