WASHINGTON – Na rozdíl od minulosti se nadcházející výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky nebo pozdější setkání ministrů obchodu členských států Světové obchodní organizace na Bali pravděpodobně obejdou bez velkých protestů. Není to však tím, že jsou tyto mezinárodní instituce vnímané jako efektivní a legitimní. Je to tím, že v porovnání se situací před deseti lety jsou pokládány za příliš malé a bezmocné tváří v tvář větším tržním silám, než aby se s nimi někdo obtěžoval.
Globální finanční krize v roce 2008 a její důsledky způsobily ztrátu víry nejen v trhy, ale i ve schopnost demokratických vlád zajistit, aby byly přínosy růstu taženého trhem všeobecně sdílené. Mnozí lidé z celého světa jsou dnes v ekonomických, finančních, daňových, obchodních a klimatických otázkách bojácní nebo rozezlení, protože věří, že celosvětová klika bankéřů, korporací a elit ze skupiny G-20 si pomocí zákulisních dohod monopolizuje přínosy globalizace.
Jen málo lidí – ať už jde o obyčejné občany nebo o mezinárodně orientované ekonomy – si však uvědomuje, že naše zdánlivě slabé a neefektivní multilaterální instituce představují největší naději, že se světu podaří zvládnout a demokratizovat globální trh. Pouze tyto instituce jsou totiž schopné zabránit uchvacování moci elitami a rentám pro zasvěcené, které představují dlouhodobé ohrožení globální prosperity.
WASHINGTON – Na rozdíl od minulosti se nadcházející výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky nebo pozdější setkání ministrů obchodu členských států Světové obchodní organizace na Bali pravděpodobně obejdou bez velkých protestů. Není to však tím, že jsou tyto mezinárodní instituce vnímané jako efektivní a legitimní. Je to tím, že v porovnání se situací před deseti lety jsou pokládány za příliš malé a bezmocné tváří v tvář větším tržním silám, než aby se s nimi někdo obtěžoval.
Globální finanční krize v roce 2008 a její důsledky způsobily ztrátu víry nejen v trhy, ale i ve schopnost demokratických vlád zajistit, aby byly přínosy růstu taženého trhem všeobecně sdílené. Mnozí lidé z celého světa jsou dnes v ekonomických, finančních, daňových, obchodních a klimatických otázkách bojácní nebo rozezlení, protože věří, že celosvětová klika bankéřů, korporací a elit ze skupiny G-20 si pomocí zákulisních dohod monopolizuje přínosy globalizace.
Jen málo lidí – ať už jde o obyčejné občany nebo o mezinárodně orientované ekonomy – si však uvědomuje, že naše zdánlivě slabé a neefektivní multilaterální instituce představují největší naději, že se světu podaří zvládnout a demokratizovat globální trh. Pouze tyto instituce jsou totiž schopné zabránit uchvacování moci elitami a rentám pro zasvěcené, které představují dlouhodobé ohrožení globální prosperity.