7

Poučení z Namibie

WINDHOEK – Namibie, země ležící mezi Angolou a Jihoafrickou republikou, během dlouhého boje proti apartheidu silně trpěla. Od získání nezávislosti na Jižní Africe v roce 1990 však tato země čítající 2,4 milionu obyvatel dosáhla značného pokroku, zejména v posledních pár letech.

Významným důvodem namibijského úspěchu je skutečnost, že se vláda zaměřila na vzdělání. Zatímco lidé v rozvinutých zemích berou bezplatné základní a střední školství jako automatickou věc, v mnoha chudých zemích se střední vzdělání, ba dokonce ani základní školy neobejdou bez školného. Vládám se totiž často radí, aby zavedly školné coby jistou formu „pokrývání nákladů“. V Namibii je však základní veřejné školství bezplatné a k letošnímu školnímu roku jsou bezplatné i veřejné střední školy.

Namibijská vláda je proaktivní i v dalších významných oblastech. Úsilí o vymýcení malárie vedlo ke snížení každoročního výskytu případů o 97% zhruba za deset let. Namibie se také vzepřela globálnímu trendu rostoucí nerovnosti a její Giniho koeficient (standardní měřítko nerovnosti distribuce příjmů) klesl od roku 1993 přibližně o 15 procentních bodů (připusťme, že předtím patřil k nejvyšším na světě). A míra chudoby se snížila na méně než polovinu, z 69% v roce 1993 na necelých 30%, přičemž extrémní chudoba (počet lidí žijících za méně než 1,90 dolaru denně) klesla v podobném poměru, z bezmála 53% na necelých 23%.

Namibie má také podle hodnocení Reportérů bez hranic největší svobodu tisku ze všech afrických zemí – je daleko před Spojenými státy a dalšími zámožnými ekonomikami. Kromě toho má země lichotivé postavení – jedno z nejlepších v Africe – v indexu vnímání korupce Transparency International.