Man studying the Quran

Návrat do muslimského Domu moudrosti

GUILDFORD – Muslimské vlády vědí, že hospodářskému růstu, vojenské moci a národní bezpečnosti velmi prospívají technické pokroky. Mnohé z nich v posledních letech výrazně zvýšily financování vědy a vzdělávání. Přesto v očích mnoha pozorovatelů – zejména na Západě – muslimský svět stále zůstává od moderní vědy raději odtržen.

Skeptici se úplně nemýlí. Země s muslimskou majoritou vynakládají na výzkum a vývoj v průměru méně než 0,5 % svého HDP, přičemž ve vyspělých ekonomikách je to pětinásobek. Mají také méně než deset vědců, inženýrů a techniků na tisíc obyvatel, oproti celosvětovému průměru dosahujícímu čtyřiceti – a ve vyspělém světě 140. Navíc i tato čísla zmírňují rozsah problému, který se tolik netýká finančních výdajů ani zaměstnávání výzkumníků jako spíše základní kvality produkované vědy.

Jistěže, člověk by neměl kritikou příliš ukvapeně cílit pouze na muslimské země; i na údajně „osvíceném“ Západě pohlíží znepokojivě velká část populace na vědu s podezřívavostí či strachem. Přesto platí, že v mnoha částech muslimského světa stojí věda před ojedinělou výzvou; je považována za sekulární, ne-li ateistický konstrukt Západu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/kt5fCrT/cs;