Man studying the Quran

Návrat do muslimského Domu moudrosti

GUILDFORD – Muslimské vlády vědí, že hospodářskému růstu, vojenské moci a národní bezpečnosti velmi prospívají technické pokroky. Mnohé z nich v posledních letech výrazně zvýšily financování vědy a vzdělávání. Přesto v očích mnoha pozorovatelů – zejména na Západě – muslimský svět stále zůstává od moderní vědy raději odtržen.

Skeptici se úplně nemýlí. Země s muslimskou majoritou vynakládají na výzkum a vývoj v průměru méně než 0,5 % svého HDP, přičemž ve vyspělých ekonomikách je to pětinásobek. Mají také méně než deset vědců, inženýrů a techniků na tisíc obyvatel, oproti celosvětovému průměru dosahujícímu čtyřiceti – a ve vyspělém světě 140. Navíc i tato čísla zmírňují rozsah problému, který se tolik netýká finančních výdajů ani zaměstnávání výzkumníků jako spíše základní kvality produkované vědy.

Jistěže, člověk by neměl kritikou příliš ukvapeně cílit pouze na muslimské země; i na údajně „osvíceném“ Západě pohlíží znepokojivě velká část populace na vědu s podezřívavostí či strachem. Přesto platí, že v mnoha částech muslimského světa stojí věda před ojedinělou výzvou; je považována za sekulární, ne-li ateistický konstrukt Západu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/kt5fCrT/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.