Man studying the Quran

Návrat do muslimského Domu moudrosti

GUILDFORD – Muslimské vlády vědí, že hospodářskému růstu, vojenské moci a národní bezpečnosti velmi prospívají technické pokroky. Mnohé z nich v posledních letech výrazně zvýšily financování vědy a vzdělávání. Přesto v očích mnoha pozorovatelů – zejména na Západě – muslimský svět stále zůstává od moderní vědy raději odtržen.

Skeptici se úplně nemýlí. Země s muslimskou majoritou vynakládají na výzkum a vývoj v průměru méně než 0,5 % svého HDP, přičemž ve vyspělých ekonomikách je to pětinásobek. Mají také méně než deset vědců, inženýrů a techniků na tisíc obyvatel, oproti celosvětovému průměru dosahujícímu čtyřiceti – a ve vyspělém světě 140. Navíc i tato čísla zmírňují rozsah problému, který se tolik netýká finančních výdajů ani zaměstnávání výzkumníků jako spíše základní kvality produkované vědy.

Jistěže, člověk by neměl kritikou příliš ukvapeně cílit pouze na muslimské země; i na údajně „osvíceném“ Západě pohlíží znepokojivě velká část populace na vědu s podezřívavostí či strachem. Přesto platí, že v mnoha částech muslimského světa stojí věda před ojedinělou výzvou; je považována za sekulární, ne-li ateistický konstrukt Západu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/kt5fCrT/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.