1

Mubárakovy opovrženíhodné dluhy

NEW YORK – Už letmý pohled na veřejné finance Egypta odhalí znepokojivý fakt: úrok, který země platí ze svých zahraničních půjček, převyšuje úhrn tamního rozpočtu pro oblasti školství, zdravotnictví a bytové výstavby. Náklady na dluhovou službu samy o sobě tvoří 22 % všech výdajů egyptské vlády.

Důsledky nelze ignorovat. S narůstající politickou nejistotou a zpomalující ekonomikou Egypt nejspíš zaznamená ubývající vládní příjmy, sílící požadavky na naléhavé výdaje a stoupající úrokové sazby u vládních půjček. To by vládu mohlo přivést k fiskální katastrofě právě ve chvíli, kdy se země snaží o komplikovaný politický přerod.

Egyptský veřejný dluh dosahuje asi 80 % HDP, takže se velmi blíží 90% hladině, již ekonomové Kenneth Rogoff a Carmen Reinhartová označují za předzvěst pomalejšího růstu a vyšší náchylnosti k finančním a fiskálním krizím. Stačí, aby Egypťané pohlédli na sever, na evropskou dluhovou krizi, a pochopí, že by svůj dluhový problém měli řešit hned a nečekat, až dosáhne řeckých rozměrů.

Dluh vznikl během třicetileté vlády sesazeného prezidenta Husního Mubáraka. V mezinárodním právu se dluhy, které vznikly bez souhlasu lidu a nebyly použity k jeho prospěchu, označují za „opovrženíhodné“ a jako takové se považují za nepřevoditelné na následnické režimy. Zdůvodnění je prosté a logické: jestliže si někdo podvodně půjčí peníze mým jménem, neočekává se, že budu dluh splácet, a totéž by mělo platit pro obyvatele země, když si jejich jménem a k jejich újmě půjčuje nereprezentativní lídr.