0

Moskva a Střední východ

Vliv Íránu na Středním východě sílí nejen kvůli příležitostem, jež vytvořila frustrace americké moci v Iráku, ale také kvůli diplomatické ochraně, jíž se mu dostává od Číny a ještě významněji od Ruska. Teď když je prezident Putin na cestě po Středním východě, aby v regionu procvičil diplomatické svaly Ruska, nastává vhodný okamžik k posouzení vlivu jeho země v oblasti.

Ohánějíc se hrozbou svého veta v Radě bezpečnosti, Rusko věnovalo značnou část uplynulých dvou let osekávání navrhovaného seznamu sankcí, jež mohly být uvaleny na Írán za to, že ohledně svého jaderného programu odmítá dodržovat závazky vůči Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. Sankce, jež Rada bezpečnosti přijala, jsou proto natolik vlažné, že budou jen stěží účinné.

Rusko vnímá své vztahy s Íránem jako prostředek posílení svého vlivu v diplomacii na širším Středním východě, kde se Spojeným státům od konce studené války dařilo Kreml od vlivu odstavovat. Další egoistickou metou Ruska je vyjmout ze sankcí projekt jaderného reaktoru v Búšehru, který pro Írán buduje (uveden do provozu má být ještě letos), a odvrátit finanční sevření Íránu prosazované OSN, jež by mohlo ohrozit zisky, které Rusko s nadějemi očekává z poskytování jaderného paliva pro tento reaktor.

Ruský prezident Vladimír Putin prohlašuje, že Írán, na rozdíl od Severní Koreje, nevyhnal jaderné inspektory MAAE, neodstoupil od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) ani neprovedl test atomové zbraně, takže si zaslouží vlídné zacházení. Nebude-li však Írán nucen zvažovat skutečnou cenu svých nukleárních plánů, bude mít sotva důvod pomýšlet na ukončení obohacování uranu a manipulací s plutoniem (obojí je použitelné k přípravě jaderného paliva, ale i zneužitelné k výrobě bomby), což USA i Evropská unie stanovily jako podmínku konání seriózních jednání.