Zahalené marocké feministky

Často se předpokládá, že ve společnostech prožívajících náboženské oživení, zejména pak v islámském světě, není místo pro moderní feminismus, který tak může učinit jen malý pokrok. Reálný pokrok dosažený v posledních letech v Maroku v oblasti ženských práv však svědčí o něčem jiném: jedinečná kombinace aktivismu ze strany sekulárních i nábožensky založených žen, kalkulace politických stran a významná role krále zde vedly ke skutečnému pokroku.

Průkopnice mezi marockými feministkami zahájily svou činnost brzy po získání nezávislosti v roce 1956. Ačkoliv šlo vesměs o stoupenkyně liberálního pohledu na svět, uznávaly tyto ženy důležitost islámu v celé marocké společnosti. V důsledku toho si dávaly záležet, aby své požadavky zasadily do rámce, jenž obsahoval značnou míru islámské identity.

Tato první generace marockých feministek se řídila klíčovým postřehem: vzájemné vazby mezi muži a ženami nediktuje náboženství, nýbrž sociální praxe, která často využívá náboženství jako posilující prostředek. Ženy a jejich sexuální čistota byly například spojovány se ctí mužů a jejich rodin – zastánci tuto spojitost hájili tím, že je zakotvena v islámu. Podle aktivistek však měly podobné spojitosti jen udržovat nadvládu nad ženami a nebyly součástí islámu, nýbrž marocké společnosti.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

or

Register for FREE to access two premium articles per month.

Register

https://prosyn.org/nXmcwzucs