1

Mravy a zhroucení

LONDÝN – H.G. Wells po první světové válce napsal, že probíhají dostihy mezi morálkou a destrukcí. Lidstvo musí opustit své válečnické způsoby, prohlásil Wells, jinak jej zdecimuje technika.

Ekonomické spisy ale předestíraly naprosto odlišný svět. Tady byla technika po zásluze králem. Prométheus byl laskavým vladařem, jenž svému lidu rozdal plody pokroku. Ve světě ekonomů se mravnost neměla pokoušet techniku ovládat, nýbrž měla se přizpůsobit jejím požadavkům. Jedině tak mělo být možné zabezpečit hospodářský růst a odstranit chudobu. Tradiční morálka se vytrácela, zatímco technika násobila výrobní sílu.

Na této víře v technologickou spásu jsme lpěli, zatímco stará přesvědčení se vytrácela a technika byla čím dál nápaditější. Výsledkem byla víra v trh, neboť právě trh je porodní bábou technické vynalézavosti. Ve jménu této víry jsme přijali globalizaci, vůbec nejširší možné rozpětí tržního hospodářství.

V zájmu globalizace se společnosti odlidštily, pracovní místa přesouvala a dovednosti neustále přepracovávaly. Od jejích apoštolů slýcháme, že rozsáhlé narušení toho, co dávalo životu smysl, je nezbytné kvůli dosažení „efektivní alokace kapitálu“ a „redukce transakčních nákladů“. Moralisté, kteří se této logice vzpírají, dostávají cejch „překážek pokroku“. Ochrana – povinnost, již silnější dluží slabším – se stává ochranářstvím, zhoubou plodící války a korupci.