SOUL – Novým prezidentem Jihokorejské republiky byl nedávno zvolen Mun Če-in z Korejské demokratické strany. V demokratických dějinách země jde o druhé předání moci konzervativcem liberálovi. Všechno nečekaně začalo loni v říjnu, kdy vypukl korupční skandál kolem tehdejší prezidentky Pak Kun-hje, jenž vyvrcholil jejím odvoláním a sesazením z funkce počátkem letošního roku. Odstranění Pak sice bylo bolestné, ale zároveň ukázalo odolnost jihokorejské demokracie.
Mun převezme úřad v době zvýšeného napětí ve vztazích se Severní Koreou. Chceme-li pochopit, jaký typ politiky bude prezident uskutečňovat, musíme být obeznámení s liberálním zahraničněpolitickým smýšlením v Jižní Koreji od dob prezidentského působení Kim Te-džunga v letech 1998-2003.
Kim byl svědkem pokojného konce studené války v Evropě a chtěl dovést pokračující konfrontaci své země s komunistickým Severem k podobně nenásilnému rozuzlení. Usiloval tedy o přímé angažmá se Severní Koreou a jeho nástupce Ro Mu-hjon po něm jeho „sluneční politiku“ převzal. Před svou smrtí v roce 2009 byl Ro (pod nímž jsem působil jako ministr zahraničí) Munovým politickým rádcem a blízkým přítelem.
SOUL – Novým prezidentem Jihokorejské republiky byl nedávno zvolen Mun Če-in z Korejské demokratické strany. V demokratických dějinách země jde o druhé předání moci konzervativcem liberálovi. Všechno nečekaně začalo loni v říjnu, kdy vypukl korupční skandál kolem tehdejší prezidentky Pak Kun-hje, jenž vyvrcholil jejím odvoláním a sesazením z funkce počátkem letošního roku. Odstranění Pak sice bylo bolestné, ale zároveň ukázalo odolnost jihokorejské demokracie.
Mun převezme úřad v době zvýšeného napětí ve vztazích se Severní Koreou. Chceme-li pochopit, jaký typ politiky bude prezident uskutečňovat, musíme být obeznámení s liberálním zahraničněpolitickým smýšlením v Jižní Koreji od dob prezidentského působení Kim Te-džunga v letech 1998-2003.
Kim byl svědkem pokojného konce studené války v Evropě a chtěl dovést pokračující konfrontaci své země s komunistickým Severem k podobně nenásilnému rozuzlení. Usiloval tedy o přímé angažmá se Severní Koreou a jeho nástupce Ro Mu-hjon po něm jeho „sluneční politiku“ převzal. Před svou smrtí v roce 2009 byl Ro (pod nímž jsem působil jako ministr zahraničí) Munovým politickým rádcem a blízkým přítelem.