Frank Augstein/Getty Images

Záhada nedostavující se inflace

NEW YORK – Od léta 2016 zažívá globální ekonomika období mírné expanze, během něhož se tempo růstu postupně zrychluje. Co se ovšem přinejmenším v rozvinutých ekonomikách nezvedá, je inflace. Otázka zní proč.

Ve Spojených státech, Evropě, Japonsku a dalších rozvinutých ekonomikách táhlo nedávnou růstovou akceleraci zvýšení agregátní poptávky, které bylo výsledkem pokračující expanzivní měnové a fiskální politiky, ale i vyšší podnikatelské a spotřebitelské důvěry. Tuto důvěru posílilo snížení finančních a hospodářských rizik spolu se zapouzdřením rizik geopolitických, která mají v důsledku toho zatím jen malý dopad na ekonomiky a trhy.

Protože silnější poptávka znamená nižší rezervy na výrobních a pracovních trzích, dalo by se očekávat, že nedávné zrychlení růstu v rozvinutých ekonomikách s sebou přinese i zvýšení inflace. Jádrová inflace v USA však letos klesla a v Evropě i Japonsku zůstává tvrdošíjně nízká. To vytváří dilema na straně velkých centrálních bank – počínaje americkým Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou –, které se snaží utlumit nekonvenční měnové politiky: zajistily už vyšší růst, ale stále nedosahují cíle v podobě dvouprocentní roční míry inflace.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/cyIXY66/cs;

Handpicked to read next