Frank Augstein/Getty Images

Záhada nedostavující se inflace

NEW YORK – Od léta 2016 zažívá globální ekonomika období mírné expanze, během něhož se tempo růstu postupně zrychluje. Co se ovšem přinejmenším v rozvinutých ekonomikách nezvedá, je inflace. Otázka zní proč.

Ve Spojených státech, Evropě, Japonsku a dalších rozvinutých ekonomikách táhlo nedávnou růstovou akceleraci zvýšení agregátní poptávky, které bylo výsledkem pokračující expanzivní měnové a fiskální politiky, ale i vyšší podnikatelské a spotřebitelské důvěry. Tuto důvěru posílilo snížení finančních a hospodářských rizik spolu se zapouzdřením rizik geopolitických, která mají v důsledku toho zatím jen malý dopad na ekonomiky a trhy.

Protože silnější poptávka znamená nižší rezervy na výrobních a pracovních trzích, dalo by se očekávat, že nedávné zrychlení růstu v rozvinutých ekonomikách s sebou přinese i zvýšení inflace. Jádrová inflace v USA však letos klesla a v Evropě i Japonsku zůstává tvrdošíjně nízká. To vytváří dilema na straně velkých centrálních bank – počínaje americkým Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou –, které se snaží utlumit nekonvenční měnové politiky: zajistily už vyšší růst, ale stále nedosahují cíle v podobě dvouprocentní roční míry inflace.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/cyIXY66/cs;

Handpicked to read next

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.