Cenový paradox

LONDÝN – V roce 1923 řešil John Maynard Keynes zásadní ekonomickou otázku, která zůstává platná dodnes. „Inflace je nespravedlivá a deflace neúčelná,“ napsal. „Škodlivější z těchto dvou je zřejmě deflace, poněvadž je horší… vyvolat nezaměstnanost než zklamat rentiéra. Není však nutné, abychom vážili jedno zlo proti druhému.“

Logika tohoto argumentu se zdá nevyvratitelná. Jelikož je řada smluv z měnového hlediska pevná (tedy nesnadno revidovatelná), poškodily by ekonomiku inflace i deflace. Rostoucí ceny snižují hodnotu úspor a penzí, zatímco klesající ceny snižují očekávání zisku, podněcují hromadění zásob a zvyšují reálnou zátěž dluhu.

Keynesův výrok se stal převládajícím poznatkem měnové politiky (jedním z mála jeho tvrzení, která přežila). Podle konvenční moudrosti by vlády měly usilovat o stabilní ceny s lehkým příklonem k inflaci, aby se stimulovala „vitalita“ podnikatelů a prodejců.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/2RN7BC4/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.