NEWPORT BEACH – Rozhodnutím z 18. září, že nebude „utlumovat“ své měsíční nákupy dlouhodobých cenných papírů, vyvolal americký Federální rezervní systém celosvětovou tipovací soutěž – která trvá už měsíc. Nestává se často, aby Fed trhy překvapil, což obzvláště platí pro Fed vedený Benem Bernankem, jenž vynaložil obrovský čas a úsilí na lepší komunikaci, větší průhlednost a včasnou práci s očekáváními. Když nyní prezident Barack Obama nominoval viceprezidentku Fedu Janet L. Yellenovou jako Bernankeho nástupkyni od ledna příštího roku, je zájem o to, co nejdůležitější centrální banku světa do budoucna čeká, ještě větší než dříve.
Jistě, během týdnů před zářijovým zasedáním nepracovali představitelé Fedu s očekáváními nikterak skvěle. A protože se poté usilovně snažili se ke svému výkladu opětovně přihlásit, vznikl obrovský zájem pochopit, co vedlo Fed k tak necharakteristickému chování. Skutečným problémem je však skutečnost, že změna názoru Fedu na poslední chvíli nijak zásadně nemění hlavní výzvu, s níž se bude vysoce kvalifikovaná Yellenová potýkat: tvrdošíjně slabé základní ekonomické ukazatele a pochybnosti o trvalé efektivitě politických nástrojů Fedu.
Rozhodnutí Fedu odložit utlumování se nejčastěji vysvětluje pěti hlavními argumenty. Podle jednoho názoru si Fed uvědomil, že jeho specifikace politických prahů (založených na míře nezaměstnanosti) nepostihuje zranitelnost amerického trhu práce. Podle jiného názoru se představitelé Fedu obávali přehnaného finančního utahování opasků po Bernankeho květnové zmínce o možném utlumování, což by ohrozilo postupné zotavování ekonomiky.
NEWPORT BEACH – Rozhodnutím z 18. září, že nebude „utlumovat“ své měsíční nákupy dlouhodobých cenných papírů, vyvolal americký Federální rezervní systém celosvětovou tipovací soutěž – která trvá už měsíc. Nestává se často, aby Fed trhy překvapil, což obzvláště platí pro Fed vedený Benem Bernankem, jenž vynaložil obrovský čas a úsilí na lepší komunikaci, větší průhlednost a včasnou práci s očekáváními. Když nyní prezident Barack Obama nominoval viceprezidentku Fedu Janet L. Yellenovou jako Bernankeho nástupkyni od ledna příštího roku, je zájem o to, co nejdůležitější centrální banku světa do budoucna čeká, ještě větší než dříve.
Jistě, během týdnů před zářijovým zasedáním nepracovali představitelé Fedu s očekáváními nikterak skvěle. A protože se poté usilovně snažili se ke svému výkladu opětovně přihlásit, vznikl obrovský zájem pochopit, co vedlo Fed k tak necharakteristickému chování. Skutečným problémem je však skutečnost, že změna názoru Fedu na poslední chvíli nijak zásadně nemění hlavní výzvu, s níž se bude vysoce kvalifikovaná Yellenová potýkat: tvrdošíjně slabé základní ekonomické ukazatele a pochybnosti o trvalé efektivitě politických nástrojů Fedu.
Rozhodnutí Fedu odložit utlumování se nejčastěji vysvětluje pěti hlavními argumenty. Podle jednoho názoru si Fed uvědomil, že jeho specifikace politických prahů (založených na míře nezaměstnanosti) nepostihuje zranitelnost amerického trhu práce. Podle jiného názoru se představitelé Fedu obávali přehnaného finančního utahování opasků po Bernankeho květnové zmínce o možném utlumování, což by ohrozilo postupné zotavování ekonomiky.