2

Jak upevnit evropské zotavení

BRUSEL – Během mé současné cesty po Evropě mě povzbudily naděje a hlubší pocit hospodářského a finančního klidu, které se letos na jaře dostavily. Rizikové rozpětí se výrazně snížilo a celý region se opět stává předmětem zájmu zahraničních investorů. Rovněž spotřebitelská poptávka se zotavuje a firmy se opět snaží expandovat, byť opatrně. Hospodářský růst nabral dech a nezaměstnanost sice stále dosahuje alarmujících hodnot, ale ve většině zemí se přestala zvyšovat.

Je pozoruhodné, že se toto vše děje v kontextu velké geopolitické krize na východě kontinentu, kde došlo k události, kterou deník Financial Times právem nazval „první anexí území jiné evropské země od druhé světové války“. Neméně znepokojivé je, že se ruská anexe Krymu odehrála v ohromujícím poklidu – doslova „jedním škrtem pera“, jak napsaly FT. A západní Evropa ani Spojené státy nedokážou ani předstírat, že představují vojenskou protiváhu ruskému počínání na Ukrajině.

Ukrajinská krize ovšem nenarušila rostoucí sebedůvěru a vyrovnanost v Evropě, ale naopak se stala katalyzátorem obnovené politické spolupráce a solidarity. Současně podpořila těsnější vztahy s USA v době, kdy nejvyšší političtí představitelé zákonitě narazí na problémy při uzavírání historických jednání o navrhovaném Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), jehož cílem je upevnění ekonomických vazeb způsobem odpovídajícím posílenému multilaterálnímu systému.

Všechny tyto dobré ekonomické a finanční zprávy Evropa zoufale potřebuje. Region teprve nedávno vybředl z recese, která mnoha lidem zničila živobytí. Až příliš mnoho občanů však stále vězí v pasti dlouhodobé nezaměstnanosti, přičemž zarážející počet mladých lidí se klopotně snaží získat práci – jakoukoliv práci.