WASHINGTON – Rok 2008 vejde do dějin jako rok mimořádného chaosu. Finanční krize vypukla bezprostředně po krizi potravinové a palivové. Svět se dnes nachází uprostřed krize ekonomické, která povede ke ztrátě mnoha pracovních míst. Prakticky žádná země se jí nevyhnula. Vstupujeme do nové nebezpečné zóny se zvýšenými riziky pro export a investice, úvěry, bankovní soustavy, rozpočty a platební bilance. Vampnbsp;roce 2009 se možná poprvé od roku 1982 dočkáme poklesu světového obchodu.
Nejbezbrannější jsou jako vždy chudí lidé. Přísnější úvěrové podmínky a mnohem slabší růst pro rozvojové země znamenají, že vlády nedokážou tak dobře plnit cíle vampnbsp;oblasti školství a zdravotnictví a investovat do infrastruktury potřebné kampnbsp;udržení růstu. Příjmy od krajanů vysychají. Vampnbsp;důsledku vysokých cen potravin a paliv již uvízlo vampnbsp;pasti chudoby 100 milionů lidí a současné odhady naznačují, že každý pokles růstu vampnbsp;rozvojových zemích o 1% uvrhne do chudoby dalších 20 milionů lidí.
Státy se snaží prolomit zamrznutí úvěrů, podpořit finanční instituce, zmírnit úrokové sazby, posílit záchranné sítě a oživit spotřebu a investice ve snaze rozproudit podnikání, umožnit lidem pracovat a položit základy pro budoucí růst. Tyto kroky budou nejúčinnější, pokud budou jednotlivé země jednat ve vzájemné shodě a navzájem se podporovat. Hospodářský nacionalismus, který se snaží profitovat na nevýhodě ostatních, vyvolá jen další rizika. Globální problémy vyžadují globální řešení.
WASHINGTON – Rok 2008 vejde do dějin jako rok mimořádného chaosu. Finanční krize vypukla bezprostředně po krizi potravinové a palivové. Svět se dnes nachází uprostřed krize ekonomické, která povede ke ztrátě mnoha pracovních míst. Prakticky žádná země se jí nevyhnula. Vstupujeme do nové nebezpečné zóny se zvýšenými riziky pro export a investice, úvěry, bankovní soustavy, rozpočty a platební bilance. Vampnbsp;roce 2009 se možná poprvé od roku 1982 dočkáme poklesu světového obchodu.
Nejbezbrannější jsou jako vždy chudí lidé. Přísnější úvěrové podmínky a mnohem slabší růst pro rozvojové země znamenají, že vlády nedokážou tak dobře plnit cíle vampnbsp;oblasti školství a zdravotnictví a investovat do infrastruktury potřebné kampnbsp;udržení růstu. Příjmy od krajanů vysychají. Vampnbsp;důsledku vysokých cen potravin a paliv již uvízlo vampnbsp;pasti chudoby 100 milionů lidí a současné odhady naznačují, že každý pokles růstu vampnbsp;rozvojových zemích o 1% uvrhne do chudoby dalších 20 milionů lidí.
Státy se snaží prolomit zamrznutí úvěrů, podpořit finanční instituce, zmírnit úrokové sazby, posílit záchranné sítě a oživit spotřebu a investice ve snaze rozproudit podnikání, umožnit lidem pracovat a položit základy pro budoucí růst. Tyto kroky budou nejúčinnější, pokud budou jednotlivé země jednat ve vzájemné shodě a navzájem se podporovat. Hospodářský nacionalismus, který se snaží profitovat na nevýhodě ostatních, vyvolá jen další rizika. Globální problémy vyžadují globální řešení.