FRANKFURT – Leckdo dnes prohlašuje, že pandemie covidu-19 přinesla nezvratný důkaz, že vlády mohou jít vpřed jedině cestou moderní měnové teorie (MMT). Nezasvěcenému uchu MMT pravděpodobně zní nesmírně důmyslně – ba vědecky. Její zástupci hovoří, jako by vyvinuli nové ekonomické paradigma srovnatelné s kopernikánským obratem v astronomii. Za elegantním názvem a sebevědomými politickými prohlášeními leží však poselství stejně prosté jako nebezpečné, obzvlášť teď, kdy vlády po celém světě ochotně utrácejí, aby během pandemie udržely ekonomiky nad hladinou.
Podle MMT mohou vlády utrácet, kolik chtějí, za cokoli, co chtějí, dokud nebude dosaženo plné zaměstnanosti, aniž by si při tom kdy musely dělat starosti o financování, protože peníze jednoduše spuštěním tiskárny zajistí centrální banka, což vládu nebude nic stát. Je sporné, zda si tento příspěvek k ekonomickému uvažování vůbec zaslouží být nazýván „teorií“, vzhledem k neoriginalitě (a banalitě) jeho ústřední myšlenky. Vždyť tyto ideje ohledně vládních výdajů vycházejí už z koncepce „funkčních financí“ ekonoma Abby P. Lernera ze 40. let 20. století. MMT k ní pouze přišpendlila federální garanci práce.
První publikace o MMT – například Modern Monetary Theory: A Primer on Macroeconomics for Sovereign Monetary Systems (Moderní měnová teorie: Základy makroekonomie pro suverénní měnové systémy) od ekonoma L. Randalla Wraye – se objevily před několika lety a setkaly se s téměř jednohlasnou kritikou ekonomů napříč politickým spektrem. Nicméně debata o MMT pokračuje, zejména protože se jí chopili politici jako bývalý předseda britské Labouristické strany Jeremy Corbyn a americký senátor Bernie Sanders.
FRANKFURT – Leckdo dnes prohlašuje, že pandemie covidu-19 přinesla nezvratný důkaz, že vlády mohou jít vpřed jedině cestou moderní měnové teorie (MMT). Nezasvěcenému uchu MMT pravděpodobně zní nesmírně důmyslně – ba vědecky. Její zástupci hovoří, jako by vyvinuli nové ekonomické paradigma srovnatelné s kopernikánským obratem v astronomii. Za elegantním názvem a sebevědomými politickými prohlášeními leží však poselství stejně prosté jako nebezpečné, obzvlášť teď, kdy vlády po celém světě ochotně utrácejí, aby během pandemie udržely ekonomiky nad hladinou.
Podle MMT mohou vlády utrácet, kolik chtějí, za cokoli, co chtějí, dokud nebude dosaženo plné zaměstnanosti, aniž by si při tom kdy musely dělat starosti o financování, protože peníze jednoduše spuštěním tiskárny zajistí centrální banka, což vládu nebude nic stát. Je sporné, zda si tento příspěvek k ekonomickému uvažování vůbec zaslouží být nazýván „teorií“, vzhledem k neoriginalitě (a banalitě) jeho ústřední myšlenky. Vždyť tyto ideje ohledně vládních výdajů vycházejí už z koncepce „funkčních financí“ ekonoma Abby P. Lernera ze 40. let 20. století. MMT k ní pouze přišpendlila federální garanci práce.
První publikace o MMT – například Modern Monetary Theory: A Primer on Macroeconomics for Sovereign Monetary Systems (Moderní měnová teorie: Základy makroekonomie pro suverénní měnové systémy) od ekonoma L. Randalla Wraye – se objevily před několika lety a setkaly se s téměř jednohlasnou kritikou ekonomů napříč politickým spektrem. Nicméně debata o MMT pokračuje, zejména protože se jí chopili politici jako bývalý předseda britské Labouristické strany Jeremy Corbyn a americký senátor Bernie Sanders.