PCHJONGJANG: Na Severní Koreji je nejpředvídatelnější její nepředvídatelnost. Jednoho dne je syn jejího „milovaného vůdce“ Kim Čong-ila zadržen s falešným pasem při vstupu na japonskou půdu (chtěl prý svému synu ukázat tokijský Disneyland), druhého dne slibuje do roku 2003 dodržet moratorium na testování raket a přitom dále prodává své raketové technologie zemím jako Írán. Severní Korea má ale i svou druhou, neměnnou stránku: svou kocourkovskou ekonomiku.
Za dobu severokorejského hladomoru v letech 1995 až 1997 zemřel možná celý milion lidí. Teď se Světový potravinový program obává další katastrofy – zemědělská produkce země zřejmě klesne až na 1,8 milionu tun obilí, což je podstatně méně než 4,8 milionů tun, jichž je zapotřebí k zajištění skrovného dvousetgramového denního přídělu (polovina denní dávky v uprchlických táborech OSN), který většina běžných Severokorejců dostává. Stav navíc komplikuje fakt, že národní potravinové zásoby došly už v lednu a potravinová pomoc z Jižní Koreje dojde tento měsíc.
Světový potravinový program živí šest milionů severokorejských dětí, ovšem dospělí se o sebe musí postarat sami. (Program „armáda především“ odvádí větší část dodávek obrovské armádě a státní byrokracii.) Aby vůbec přežili, většina Severokorejců sbírá jedné kořínky a listy a vaří polévku ze stonků zelí a zeleninového odpadu. Ti, kdo přežijí, budou podvyživení více než kdy jindy a podíl zakrnělých dětí, jichž jsou dnes dvě třetiny, ještě vzroste.
PCHJONGJANG: Na Severní Koreji je nejpředvídatelnější její nepředvídatelnost. Jednoho dne je syn jejího „milovaného vůdce“ Kim Čong-ila zadržen s falešným pasem při vstupu na japonskou půdu (chtěl prý svému synu ukázat tokijský Disneyland), druhého dne slibuje do roku 2003 dodržet moratorium na testování raket a přitom dále prodává své raketové technologie zemím jako Írán. Severní Korea má ale i svou druhou, neměnnou stránku: svou kocourkovskou ekonomiku.
Za dobu severokorejského hladomoru v letech 1995 až 1997 zemřel možná celý milion lidí. Teď se Světový potravinový program obává další katastrofy – zemědělská produkce země zřejmě klesne až na 1,8 milionu tun obilí, což je podstatně méně než 4,8 milionů tun, jichž je zapotřebí k zajištění skrovného dvousetgramového denního přídělu (polovina denní dávky v uprchlických táborech OSN), který většina běžných Severokorejců dostává. Stav navíc komplikuje fakt, že národní potravinové zásoby došly už v lednu a potravinová pomoc z Jižní Koreje dojde tento měsíc.
Světový potravinový program živí šest milionů severokorejských dětí, ovšem dospělí se o sebe musí postarat sami. (Program „armáda především“ odvádí větší část dodávek obrovské armádě a státní byrokracii.) Aby vůbec přežili, většina Severokorejců sbírá jedné kořínky a listy a vaří polévku ze stonků zelí a zeleninového odpadu. Ti, kdo přežijí, budou podvyživení více než kdy jindy a podíl zakrnělých dětí, jichž jsou dnes dvě třetiny, ještě vzroste.