0

Milosevičův dlouhý stín

Haagský soud už sest týdnů soudí jeho válečné zločiny (a předpokládá se, že celý proces bude trvat dva roky), a Slobodan Milosević stále na Srbsko vrhá svůj dlouhý stín. Dokazuje to mimo jiné zatčení místopředsedy srbské vlády Momčila Perisiče a vysokého amerického diplomata, obviněných ze spionáže, k němuž doslo minulý víkend.

Zda Perisić opravdu americkému diplomatovi poskytoval důvěrné vojenské informace, se teprve ukáže, ale fakt, že Perisičovu rezignaci žádal sám srbský premiér Zoran Djindjić, svědčí o tom, že Perisić přinejmensím překročil přijatelné hranice styku se zahraničními diplomaty. V každém případě je pak tato kauza důkazem toho, že soud s Milosevičem je pro Srbsko velice citlivou otázkou.

Djindjić viní Jugoslávskou národní armádu, jež je pod kontrolou prezidenta Vojislava Kostunicy, z toho, že se těmito zatčeními vměsuje do politiky. Kostunica tvrdí, že armáda dělá to, co má. Djindjić má jestě jeden problém: z Perisiče totiž zřejmě nikdy nebude reformátor. V chorvatské válce byl generálem a po jejím skončení jej chorvatský soud v nepřítomnosti odsoudil za válečné zločiny. Za Miloseviče se stal velícím důstojníkem a když Milosević začal ztrácet půdu pod nohama, přidal se k opozici.

Mezi Perisičovým zatčením a Milosevičovým soudem možná existuje vazba: je možné, že se Perisić pokusil předat informace o účasti armády na akcích, o něž se zajímají haagstí soudci. Perisić k tomu má totiž několik motivů: touhu pomstít se bývalým spolupracovníkům, nebo destabilizovat Kostunicovo postavení, či případně přislib, že na jej haagský soud nepodá žalobu. Prokáže-li se pravdivost této poslední domněnky, uvidí v tom Srbové potvrzení svého podezření, že haagský proces zavání politikou.