3

Vzestup antihavlů

NEW YORK – Sedmnáctý listopad je v České republice významné datum. Je to státní svátek na počest vypuknutí „sametové revoluce“, která v roce 1989 po více než čtyřiceti letech ukončila – hladce a nenásilně – tvrdou komunistickou vládu a krátce poté vynesla nejznámějšího českého bojovníka za lidská práva, dramatika Václava Havla, do prezidentského úřadu. Letošní oslavy však byly urážkou odkazu této revoluce.

Je zvykem, že u příležitosti tohoto výročí promluví český prezident na veřejném shromáždění. Pro prezidenta Miloše Zemana, který nastoupil do úřadu v roce 2013, když předtím působil i jako premiér, však loňské oslavy nedopadly dobře. Během projevu na něj létala vajíčka, údajně na protest proti jeho obojakým výrokům k ruskému počínání na Ukrajině. Od té doby Zeman nechvalně proslul i svými opileckými výstupy na veřejnosti, odporem k právům homosexuálů a popíráním podílu lidské činnosti na klimatických změnách.

Zdá se, že letos Zeman nalezl způsob, jak si vysloužit pozitivnější reakci. Jako známý odpůrce přijímání uprchlíků z blízkovýchodních konfliktů Českou republikou promluvil na shromáždění pořádaném protimuslimským uskupením s názvem „Blok proti islámu“ – a konaném v místě, kde kdysi začala sametová revoluce.

Pokud je známo, uprchlíci ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu se zatím usadit v České republice nesnaží a počet uchazečů o azyl z těchto zemí nedosahuje v ČR ani stovky. Na tom ovšem nezáleží: Zeman využil příležitosti a upevnil svou popularitu apelem na rasistické a xenofobní smýšlení, když ubezpečil několik tisíc demonstrantů (které policie oddělila od početné protidemonstrace), že nejsou extremisty.