9

Migrace znamená rozvoj

LONDÝN – Když Organizace spojených národů vyhlásila v září 2000 Rozvojové cíle tisíciletí (MDG), angažovala celé mezinárodní společenství pro společnou vizi. MDG, které vyprší v roce 2015, signalizovaly novou éru globální spolupráce a odstartovaly skutečný pokrok v oblasti vyzvedávání milionů lidí z extrémní chudoby, přístupu ke vzdělání a zajišťování větších práv žen.

Osm původních MDG, mezi které patří i snížení dětské úmrtnosti nebo zajištění všeobecného základního vzdělání, bývá chváleno za jednoduchost a změřitelnost. Uchopily abstraktní a nesmírně velký problém a přetavily ho v dosažitelné cíle. Jak ovšem s oblibou říkal Albert Einstein: „Ne všechno, co se počítá, lze spočítat a ne všechno, co lze spočítat, se počítá.“

Dnes je důležité, abychom se nenechali chytit do pasti toho, co fungovalo v minulosti. Máme-li uspět, musí se agenda po roce 2015 vymanit z původních mantinelů. Musí být založená na úplnější interpretaci toho, co obnáší rozvoj – na interpretaci, která bere v úvahu i složitější otázky, jako je migrace. Jinak by mohla globální rozvojová agenda ztratit důležitost, a tím i vliv na ty, jichž se bezprostředně dotýká.

Možná je pochopitelné, že se původní MDG nezmiňovaly o vnitřní ani mezinárodní migraci. Jde o politicky citlivá témata, která by mohla mezinárodní společenství spíše polarizovat než sjednocovat. Naše empirické chápání toho, jak na sebe migrace a rozvoj vzájemně působí, bylo navíc v té době omezené; existovalo málo údajů, na jejichž základě jsme mohli formulovat měřitelné cíle.