Anadolu Agency/ Getty Images

Nejistota vody v arabském světě

BERLÍN – Nikde není čerstvá voda vzácnější než v arabském světě. Region je domovem většině světově nejchudších států nebo teritorií v otázce vodních zdrojů, včetně Bahrajnu, Džibuti, Gazy, Jordánska, Kuvajtu, Libye, Kataru, Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů. Tento nedostatek – zhoršený prudce rostoucími populacemi a vyčerpáváním a degradací přírodních ekosystémů, společně s všeobecným nesouhlasem – vrhá stín nad budoucnost těchto zemí.

Určitě není nedostatek výzev, kterým arabský svět čelí. S ohledem na to, že mnoho arabských států je moderním konstruktem vynalezeným odcházejícími koloniálními velmocemi a postrádá tak soudržnou historickou identitu, jejich státní struktury obvykle postrádají pevné základy. Přidejte k tomu externí a interní tlak – včetně přívalu islamismu, občanských válek a masové migrace z konfliktních zón – a budoucnost několika arabských zemí se rázem jeví nejistá.

Zdá se, že jen málokdo vidí, jak nedostatek vody přispívá k tomuto cyklu násilí. Jeden z klíčových spouštěčů povstání Arabského jara – rostoucí ceny jídla – byl přímo napojen na zhoršující se vodní krizi v regionu. Voda také zvyšuje napětí mezi zeměmi. Například Saudská Arábie a Jordánsko v tichosti soupeří o vyčerpání vodonosné vrstvy al-Disi, kterou sdílejí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/2Er0ePs/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.