3

Blízký východ musí stát v čele řešení otázky uprchlíků

FÁS – Od roku 2012 přistálo v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe více než 12 milionů běženců a uprchlíků. Výsledkem je stále vyhrocenější politická a humanitární krize – a stále vzrušenější debata o tom, jak ji řešit.

V Evropě charakterizují tuto debatu rozpory a rozkol, jejichž ztělesněním je nedávné hlasování Velké Británie o odchodu z Evropské unie – tento výsledek do značné míry ovlivnily přehnané obavy z imigrace. V situaci, kdy se členské země EU nedokázaly dohodnout na zabezpečení vnějších hranic unie, natožpak na otázce, co učinit s uprchlíky, kteří už přijeli, se účinná a jednotná reakce stala těžko dosažitelnou.

Na Blízkém východě nezní debata o uprchlících ani zdaleka tak hlasitě, ale není o nic méně vášnivá. V šestiapůlmilionovém Jordánsku dnes žije více než 1,4 milionu uprchlíků, většinou ze Sýrie. Půldruhého milionu syrských uprchlíků v Libanonu dnes tvoří třetinu z celkového počtu 4,7 milionu obyvatel této země. A Turecko s přibližně 75 obyvateli dnes hostí 2,7 milionu syrských uprchlíků, z nichž asi 30% žije ve vládou spravovaných táborech nedaleko syrských hranic.

Vzhledem k tomu, že většina uprchlíků pochází z Blízkého východu – zejména ze Sýrie, ale i z Afghánistánu, Iráku, Jemenu a Libye –, těžko někoho překvapí zjištění, že tento region nese na svých bedrech značný díl zátěže. Ne všechny blízkovýchodní země však dělají dost.