0

Realistický pohled na ropu ze Středního východu

TEL AVIV – Střední východ, nehledě na to, jak sílící ropné mocnosti mimo tento region rostou na významu, zůstane v nadcházejících letech světově nejvýznamnějším zdrojem energie. Na rozdíl od Ruska členové OPEC ze Středního východu jednají jako kartel, jehož produkce je rozhodně nižší než kapacita. Při současných tempech těžby nebude mít Rusko k roku 2020 už velkou šanci. Ani v Africe nejsou podmínky nijak radikálně jiné.

To znamená, že energetická bezpečnost zůstane silně závislá na středovýchodní politice a že producenti ropy v regionu se budou snažit světovému trhu diktovat podmínky. Obzvláštní pozornost si zaslouží vazby mezi vojenskými ambicemi a převody bohatství, jež vývoz ropy může přinášet. Příkladem zhoubného spojení mezi nadměrnou militarizací a silou na trhu s energiemi jsou íránský program vývoje jaderných zbraní a znepokojivé posilování irácké armády v 90. letech minulého století.

Debatám o energetické bezpečnosti tak jako vždycky dominují politicky vyvolané hrozby pro dodávky ropy. Jak ukazuje irácký případ, války a domácí nepokoje mohou nejen postihnout krátkodobou výši dodávek ropy, ale komplikacemi pro údržbu a investice podrýt i dlouhodobou kapacitu produkce dané země.

Potenciální ohrožení dodávek ropy ze Středního východu se však zveličuje. V rozporu se všemi vyhlídkami a prognózami režimy na Středním východě přežily jak nezdary panarabského nacionalismu, tak výzvy islámského extremismu. Příliš věrohodné nejsou ani obavy, že ropný průmysl dokážou srazit na kolena teroristické útoky. Až doposud se takové útoky vždy ukázaly jako pomíjivé.